V Brně otevřou „továrnu na buňky“. Pomůže třeba pacientům s infarktem

V polovině září se v Brně otevře unikátní pracoviště Národního tkáňového centra. Laboratoře na výrobu nebo množení potřebných lidských buněk budou patřit mezi evropskou špičku. Do nemocnic podle odborníků přinesou novou kvalitní a ekonomicky výhodnější léčbu. Vyléčí i pacienty, kterým šlo nyní pomoci jen těžce. Například lidi po infarktu.

Ilustrační foto | foto: Policie ČR

Národní tkáňové centrum se poblíž Fakultní nemocnice v Brně otevírá 15. září. "Jde o první biotechnologickou společnost v Jihomoravském kraji, která přinese pacientům i nemocnicím po celé České republice kvalitnější buněčnou léčbu," uvedl ředitel Fakultní nemocnice v Brně Roman Kraus.

Nový projekt pomůže Fakultní nemocnici v Brně uchovat činnost současného tkáňového centra. Navíc se zde dají rozvíjet nejmodernější technologie, protože Národní tkáňové centrum splňuje ta nepřísnější kritéria a patří do evropské špičky.

NTC

Národní tkáňové centrum se otevře 15. září a buněčnou léčbu rozjede do konce října letošního roku. Nemocnicím bude dodávat umělé cévní protézy, chrupavky nebo buněčné kožní štěpy.
Jeho zřízení stálo 420 milionů korun, zaplatily jej peníze na projekty z Evropské unie i od soukromníků. Peníze na chod a výzkumné projekty získalo centrum také z grantů EU, od dalších výzkumných agentur a za část produkce mu budou platit zdravotní pojišťovny. Centrum má statut akciové společnosti, kde 24 procent akcií za 3,39 miliard korun vlastní stát. Kromě majetkového podílu má stát také kontrolní funkci prostřednictvím dozorčí rady, kde bude dohlížet na dodržování zákonů.

Podle ředitelky nových tkáňových laboratoří dokáže buněčná medicína léčit široké spektrum nemocí a narozdíl od některých léčiv nepřináší vedlejší účinky.

"Buněčná léčba dokáže doplnit chybějící buňky nebo nahradit ty nefunkční. Například buňkami z jiné části těla nebo od dárce, nově také můžeme do těla implantovat buňky na nosiči z nanomateriálů," vysvětlila ředitelka NTC Barbara Kubešová.

Podle odborníků centrum pomůže například pacientům s velkými popáleninami. "Popáleninová centra jsou potenciálními odběrateli laboratoří. Díky novým kožním buňkám můžeme dnes nahradit jakoukoli část a jakýkoli podíl lidské kůže," míní přednosta Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno Pavel Brychta.

"Tkáňové laboratoře dokáží připravit také novou část poškozené chrupavky v kloubu. Ortopedi pacientovi část buněk z kloubu odeberou, ve sterilních laboratořích se tyto buňky namnoží, spojí se nosičem z nanovláken, která jsou buňkám přátelská, a na operačním sále se pak opět vpraví do kloubu," doplnila vedoucí oddělení buněčných transplantátů Eva Matějková.

Podobně se dají léčit i pacienti s leukémií, kterým pomohou kmenové buňky, diabetici s cukrovkou, kterou léčí inzulín, nebo lidé, jejichž srdce prodělalo infarkt myokardu. "Například diabetici mají špatně funkční buňky ve slinivce, zvané Langerhansovy ostrůvky, které produkují inzulín. My dokážeme nové buňky produkující inzulín fixovat na nanonosič a vpravit je do těla diabetika, kterému pomohou," dodala Matějková.

Kteří pacienti si budou buněčnou léčbu platit a co naopak bude hradit pojišťovna, zatím není jasné. Podle odborníků musí nejprve ministerstvo vymezit standardní péči a určit, co už je nadstandardem. Určité terapie, například léčbu popálenin, by ale podle lékařů pojišťovny hradit měly.