Kmenové buňky se odebírají z mikroskopicky malého zárodku. Britské zákony neumožňují, aby se vyvíjel déle než dva týdny.
Kmenové buňky se po úspěšné transplantaci mohou vyvinout téměř v jakýkoli orgán. Držitelé licence - vědci z Newcastlu - doufají, že se jim podaří izolovat buňky produkující inzulin, které by transplantovali pacientům s cukrovkou.
"Mělo by to poskytnout náhled na to, jak vznikají mnohé nemoci, a pomoci milionům pacientů," řekl Miodrag Stojkovic.. Často zmiňovanými nemocemi, které by kmenové buňky mohly léčit, jsou také Parkinsonova a Alzheimerova choroba.
Stojkovic řekl, že pokud je mu známo, žádný stát ještě podobné povolení nevydal. Terapeutické klonování umožňují britské zákony od roku 2002, ale nikdo zatím o povolení činnosti v této oblasti nepožádal.
Zakázané je naopak reproduktivní klonování; britská justice počítá v případě porušení tohoto zákazu s trestem vězení až do deseti let.
První výsledky až za pět let
"Po pečlivém prozkoumání všech vědeckých, etických, zákonných a lékařských aspektů celého projektu se licenční výbor Ústavu pro oplodnění a embryologii (HFEA) rozhodl vydat oprávnění Středisku pro život v Newcastlu s počáteční platností na jeden rok," praví se ve stanovisku ústavu.
"Je to důležitá oblast výzkumu se zodpovědným využitím technologií. HFEA je tu od toho, aby byl jakýkoli výzkum lidských zárodků patřičně regulován a byl nad ním zachován pečlivý dohled."
Za jak dlouho by se první pacienti mohli těšit z výsledků výzkumu, není zatím jasné. Stojkovic však uvedl, že s transplantací kmenových buněk do lidského těla počítá až tak za pět let.
Klonování odmítla také OSN
Klonování embryí má ale stejně zastánců jako odpůrců a dá se očekávat, že zaznějí hlasité protesty. Organizace spojených národů se už nechala slyšet, že je klonování lidských bytostí ohavné a musí být jednou provždy zakázáno.
Vlády většiny zemí světa horlivě souhlasí a slibují tvrdé postihy.
Má to jeden háček - mnoho států hodlá v klonování tak jako tak pokračovat, jen tomu bude říkat trochu jinak.
Návrh rezoluce OSN, která vyzývá k zákazu jakýchkoli pokusů s klonováním lidí, podporují rovněž USA. Předloni přišly s tímtéž Francie a Německo, ale Američané tehdy ještě nebyli úplně rozhodnuti.
Nyní se tato otázka stala předmětem předvolební kampaně a George Bush má jasno: "Žádný lidský život nesmí být obětován ku prospěchu života jiného." Úplný zákaz klonování má mocné zastánce dokonce i v Rusku a v Číně.
Neexistuje země, která by deklarovala zájem povolit rozmnožování lidí pomocí této techniky. Tak v čem je tedy problém? V jisté, velmi perspektivní oblasti lékařské vědy, které se říká "výzkum kmenových buněk".
Jde o nevyhraněné buňky, které se mohou vyvinout v jakýkoli orgán či tkáň a snad i vyléčit mnohé choroby včetně rakoviny a Parkinsonovy nemoci. Obzvláště cenným zdrojem kmenových buněk jsou embrya, jichž je v každé zemi nedostatek.
Embryí však může být i poměrně dostatek - alespoň od té doby, co se dají naklonovat. Velký třesk nastal na podzim roku 2001, kdy firma Advanced Cell Technology oznámila naklonování prvního lidského zárodku.
Klonování tehdy opustilo oblast "kuriozit" (rozuměj pokusů na zvířatech, které se dodnes nesetkávají s žádným velkým odporem) a stalo se "zásahem do boží prozřetelnosti" - jak to tehdy nazval Vatikán.
Většina zemí rychle odmítla "reprodukční klonování" - tj. techniku rozmnožování s cílem narození potomka geneticky shodného s dárcem DNA. S větším pochopením se setkalo tzv. terapeutické klonování, vytváření embryí pro lékařské účely.
Tato technika rozdělila svět na dva tábory - zhruba podle linií, které oddělují odpůrce a zastánce potratů. První a početnější tábor má silné náboženské cítění a argumentuje podobně jako George Bush: klonování je zabíjení, které hrozí přerůst v hromadění lidských orgánů a výrobu "dětí na zakázku".
Druhý tábor tvrdí vulgárně řečeno toto - klonovat embrya znamená manipulovat s organismy, které nemají ani vlastní nervový systém, ale mohou radikálně zlepšit život stovek milionů lidí na celé planetě.
V zemích, které se úplnému zákazu dosud brání (Belgie, Švédsko, Francie), nachází živnou půdu ještě jeden argument - ti nejtalentovanější vědci půjdou vždy tam, kde se ve výzkumu pokračovat smí.
Což je také hlavním důvodem toho, že zákon o úplném zákazu stále ještě neschválil americký Senát, ačkoli Sněmovna reprezentantů jej odhlasovala již několikrát. Evropská komise pouze zmrazila, ale nezakázala státní financování takových výzkumů.
