Norwoodová byla zaměstnána v londýnském Ústavu pro výzkum neželezných kovů, který měl klíčový význam pro vývoj jaderné zbraně. Pro sovětskou tajnou službu začala pracovat pravděpodobně v roce 1937, několik let poté, co vstoupila do komunistické strany. Norwoodová používala krycí jméno Hola, které se objevilo v tajných materiálech, jež z Ruska vyvezl bývalý člen KGB Vasilij Mitrochin.
Úryvky z knihy Mitrochinův archív z pera Christophera Andrewa začal zveřejňovat list The Times.
Informace, které Norwoodová předávala Moskvě, umožnily podle odborníků Sovětskému svazu urychlit výrobu jaderných zbraní. "Důvěrné materiály, které Hola předávala, znamenaly, že Stalin byl vždy lépe informován o výrobě britské bomby než ministři vlády Clementa Attleeho," napsal The Times. Norwodová byla tak ceněným agentem, že se o ni KGB a sovětská vojenská tajná služba popraly. Norwoodová uvedla, že svého činu nelituje a byla by připravena to udělat znovu. Za své služby přitom dostávala jen minimální částku peněz. Když například byla koncem sedmdesátých let v Sovětském svazu na dovolené, byl ji nabídnut větší honorář, ona však více peněz odmítla. Norwoodová zradila svou vlast z přesvědčení, protože, jak sama říká, věří v socialismus a mír. Marx podle britské špiónky nikdy neměl pravdu, Lenin to měl dobře promyšleno, avšak Stalinem si Norwoodová není vůbec jista.
Britský ministr vnitra Jack Straw odmítl pro vysoký věk špiónky nařídit prošetření celého případu. Straw se však pravděpodobně ocitne pod silným tlakem, aby své rozhodnutí přehodnotil.
12. září 1999 19:25
