Štamgasty to příliš nezajímalo. "Lidi už o radaru moc nemluví. Tvrdí jen, že dřív u nás byli Rusové, teď tu budou pro změnu Američani," říká spolumajitelka podniku Jitka Boušová.
Podle ní se většina lidí o dohodě dozví až ve večerních zprávách. "Takže očekávám, že v pátek to tu budou chlapi jaksepatří komentovat," tipuje podnikatelka.
To samé si myslí i rožmitálský starosta Josef Vondrášek, který proti radarové základně dlouhodobě vystupuje. Ani on včerejší zprávy nijak podrobně nesledoval. "Tady musí lidi chodit do práce, většina z nich ještě nic neví. Až to uslyší, bude následovat houšť nadávek," míní Vondrášek.
Dohodu mezi americkou a českou stranou nechtěl nijak zvlášť komentovat. "Těžko k tomu něco říkat. Topolánek tu prostě radar chce a basta. Pořád ale doufám, že to neprojde parlamentem," věří Vondrášek.
Smířit se s dohodou však nehodlá. Dál chce pokračovat v protestech. A to i přesto, že systém protiraketové obrany podpořila a uznala jako příspěvek k obraně Evropy a USA také Severoatlantická aliance.
"Nám je jedno, jestli je to radar Američanů, anebo NATO. A pokud ho NATO podpoří, měly by tu být jejich posádky. My ale nevěříme, že radar nebude škodit životnímu prostředí, zdraví lidí, že nebude nebezpečný," tvrdí Vondrášek. I proto má v plánu se zúčastnit další demonstrace proti radaru, kterou komunisté plánují tento měsíc přímo u kóty 718.
Mnoho starostů z obcí v okolí Vojenského újezdu Brdy se o zásadní dohodě dozvědělo až z dotazu MF DNES. "Zprávy jsem neslyšel, takže nic nevím. Je ale jasné, proč s tím pan premiér tak chvátá," říká starosta obce Nepomuk Miroslav Leitermann. Ani tamní lidé o dohodě včera nic nevěděli. "Jako občan se cítím podveden," kritizuje dohodu Leitermann.
Fakt, že radar nyní podpořilo i NATO, vnímá jako taktický tah. "Nechápu, proč to s podporou Aliance nešlo hned od začátku," namítá Leitermann. Neočekává, že by se teď v jeho obci zvedla vlna protestů. "Lidi jsou vším otrávení. Když jdou do hospody, radši se o tom nebaví. Jakékoliv transparenty a protesty jsou zbytečné."
Podobně odevzdaně mluví i další obyvatelé Rožmitálska. Vlaďka Kreslová bydlí v rodinném domku vzdáleném vzdušnou čarou jen sedm kilometrů od plánovaného místa radaru. Třebaže s vybudováním základny nesouhlasí, dohoda z Bukurešti ji příliš nepřekvapila. "Slyšela jsem to v rádiu. Samozřejmě se mi to nelíbí, jako většině lidí u nás. Naše názory ale nikoho nezajímají," stěžuje si.
Z radaru mají prý lidé strach
Za pravdu jí dává Jiřina Koutná, která s manželem provozuje v obci Láz rodinný penzion. "To, že tu radar bude, je dané dávno dopředu. Čekala jsem, že to tak dopadne," povzdechla si. Bojí se, že na chod jejich penzionu bude mít radar neblahý vliv a hostů ubude. "Do budoucna to bude nepříjemné, každý má totiž z radaru strach," říká.
Proti výstavbě radaru ostře protestuje i starosta Příbrami Josef Řihák. I když zpočátku tvrdil, že by mu nevadil radar spadající do obranného systému NATO, komuniké, které mají státníci všech šestadvaceti členských zemí na podporu radaru podepsat, ho nepřesvědčilo.
"Pro mě se tím nic nezmění. Neznám to usnesení, na čem se NATO shodlo. Může to být jen obecná deklarace. O radaru ale bude nakonec rozhodovat Poslanecká sněmovna. A já budu proti," řekl rezolutně.
Odborníci radar hodnotí pozitivně
Čeští odborníci hodnotí americký radar protiraketového štítu, o jehož umístění v Brdech na Rokycansku se jedná, ze dvou hledisek: zdravotního a technického.
Kvůli důkladnému prozkoumání bezpečnosti a vlastností radaru odcestovali před půl rokem na Marshallovy ostrovy, kde je tento radar už devět let v provozu. Právě odtud by měl být totiž radar přemístěn do Česka.
Po několikadenních testech antény v plném provozu hygienici a také lidé z Akademie věd konstatovali, že radar zdraví lidí nepoškozuje. "Naměřené hodnoty ani zdaleka nepřekročily české normy," říká hlavní hygienik Michael Vít.
Vše je v normě
V dohledu radaru žijí lidé, a lékaři, kteří v místě působí už 25 let, nezaznamenali žádné zdravotní problémy obyvatel. "I v tak často varovně kritizovaných ‚bočních lalocích‘ radaru jsme naměřili desettisíckrát slabší impulzy, než jsou přípustná kritéria," srovnává Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření.
Zamýšlená stavba v Česku je navíc projektována tak, aby paprsek radaru nezasáhl ani nejvyšší brdské hřebeny.
Kolem základny USA v Česku má být třináctikilometrová bezletová zóna: kvůli napadení ze vzduchu, ale i proto, že paprsek může ovlivnit navigační přístroje letadla.
Radar obsluhuje desítka odborníků, která se střídá ve směnách. Celkově se však uvádí až 200 Američanů. Ti tvoří vojenskou ochranu či logistické zajištění základny.
Důležité je, že pokud spáchají mimo základnu trestný čin, budou souzeni podle tuzemských zákonů. Tým českých vyjednavačů navíc prosadil, že odborníci české armády budou u monitorů radaru neustále přítomni.
Bývalý šéf generálního štábu Jiří Šedivý míní, že Češi se postupně stanou trvalou součástí obsluhy radaru. A česká armáda má konečně střežit i vnější hranice základny USA.
