Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zabavili je pašerákům. Teď vzácné rostliny zdobí botanickou zahradu

  19:42aktualizováno  19:42
Vzácné rostliny z celého světa, zabavené v Česku bezohledným pašerákům, končí v botanické zahradě v Liberci. Nejsou nikde v trezorech, některé z nich můžete obdivovat přímo ve sklenících.

Ředitel liberecké botanické zahrady Miloslav Studnička. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Kaktusy a orchideje jsou nejčastějšími chráněnými rostlinami, které se snaží podloudníci dostat do Česka z celého světa. Liberecká botanická zahrada patří mezi mezinárodní záchranná centra CITES, kde přivádějí zabavené rostliny znovu k životu.

"Cestou do Česka často hodně utrpí," říká ředitel botanické zahrady Miloslav Studnička. "Pašeráci je ukrývají buď v teple v batozích, nebo rostliny naopak nachladnou v zavazadlech, uložených do nákladního prostoru letadla."

Fotogalerie

S chráněnými rostlinami se v Česku buď obchoduje, nebo si je pašeráci vyměňují mezi sebou. Proti pašování bojují celníci a úředníci z ministerstva životního prostředí. Chybí jim ale podmínky pro uchovávání vzácných exemplářů světové flory. A nezaměstnávají botaniky, schopné určit přesně nejenom rod, ale i druh zadržených rostlin.

Liberecká botanická zahrada si vydobyla v minulosti ve světě prestiž, a záchranným centrem CITES se stala již před deseti lety.

"Někdy přijmeme sto zabavených rostlin ročně, někdy třeba jen pět," poznamenal Studnička. "Záleží, jak jsou celníci úspěšní." Za pašování celosvětově ohrožených rostlin hrozí pachatelům vysoké pokuty, nebo dokonce vězení.

V liberecké botanické zahradě mohou návštěvníci vidět například vysokohorský kaktus, propašovaný z jihoamerické Bolívie. "Pečuje také o vzácnou orchidej Vanda cristata. Pašerák ji chtěl do republiky provézt z Indie.

Mnoho rostlin v Liberci nezdomácní

U mnoha cizokrajných rostlin není jednoduché, aby v Liberci zdomácněly. "Jsou náchylné k nemocem a musíte je pečlivě ošetřit. Schází jim odolnost proti našim škůdcům," prohlásil Studnička. "Jde o něco podobného, jako když indiánům chyběly protilátky a umírali na neštovice, jimiž je nakazili evropští dobyvatelé."

Botanikové postupují i v opačném gardu - zahradu ochraňují před chorobami, jež by tam mohly zavléci zahraniční rostliny.

Podle Studničky se nedá přesně určit, kolik stojí propašované rostliny na černém trhu.

"Platí ale, že po vyrvání z přírody jejich cena klesá," dodal ředitel. Pěstitelé navíc často obchodují s propašovanými skvosty způsobem typickým pro prvobytně pospolnou společnost - vyměňují zboží za zboží.

Kaktusy lze do republiky provézt i celé, zatímco u orchidejí se pašují hlízy. Zabavené exempláře se do své rodné země vrací jen naprosto výjimečně. Vysazují se hlavně na místech, kde jsou na vymření.

"My to ale neděláme, je to strašně drahé," vysvětlil Studnička. Z jiných záchranných center putovaly propašované rostliny nazpět například na Galapágy nebo na ostrov Réunion v Tichomoří.

"Botanické zahrady slouží k tomu, aby vzácné rostliny úplně nevymizely ze světa," podotkl Studnička. "Některé kaktusy rostou například v Mexiku na území nikoho, kam se dostanou leda tak drogoví dealeři. A nedá se vyloučit, že si tam třeba zemědělci udělají pastviny pro kozy."

Ve světě se najdou druhy rostlin, kterých se vyskytuje víc v botanických zahradách než ve volné přírodě. Liberec se pyšní třeba mikrocykasem. Na Kubě mu hrozí vyhynutí, ale odborníci z botanické zahrady spolupracují na jeho rozmnožování s kolegy z USA. Posílají přes oceán dokonale vysušená pylová zrna ze šištice samčího mikrocykasu, s jejichž pomocí pak v Americe oplodní samičí mikrocykas.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.