"Redukce sil jsou možné nejen kvůli zlepšující se bezpečnostní situaci v zemi, ale i díky tomu, že aliance již disponuje novými silami rychlé reakce," informoval mluvčí NATO Jamie Shea.
Jak dodal, v případě potřeby může NATo okamžitě tyto jednotky do oblasti vyslat. "Jednotky absolvují pravidelná cvičení a se situací v zemi jsou seznámeny. Mohou velmi rychle pozice v Bosně posílit," dodal Shea.
Na sklonku loňského roku se na redukci dohodli ministři obrany i zahraničí členských zemí v Bruselu.
Ministři obrany a po nich i šéfové diplomacií členských zemí konstatovali, že dobrá bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině dovoluje zredukovat mírové síly až o pět tisíc vojáků. "Bezpečnostní prostředí ve strategicky důležité oblasti Balkánu je stabilní, ale zůstává křehké," uvedli tehdy ministři v závěrečném komuniké.
O dalším osudu mise SFOR a případném předání operace Evropské unii, rozhodne aliance až na svém červnovém summitu v tureckém Istanbulu. Evropská unie má o misi eminentní zájem. Před časem již převzala od NATO operaci v Makedonii.
Právě operace Concordia má být jakýmsi testem pro Evropskou unii, zda zvládne i náročnější a rozsáhlejší mírovou misi - v Bosně. Na istanbulském summitu NATO přezkoumá, zda by aliance mohla misi předat s koncem roku 2004.
Stahování vojáků z Bosny už před týdnem avizovala Kanada, která chce od dubna nechat v oblasti jen polovinu z dosavadního počtu 1200 vojáků. "Je to výsledek úspěšnosti mise nikoliv selhání," vysvětlil kanadský ministr obrany John McCallum s tím, že situace v Bosně je již delší dobu výrazně stabilizovaná a není proto důvod nechávat v zemi tak početný kontingent.
K redukci mírových misí na Balkáně sáhla samotná Severoatlantická aliance už počátkem letošního roku. V Bosně od února letošního působí jen asi 12 tisíc aliančních vojáků z původních 19 tisíc. Jednotky KFOR v Kosovu pak NATO zredukovalo z 38 tisíc na 33 tisíc mužů. V Kosovu však nyní narozdíl od Bosny prozatím s další redukcí nepočítá.
