Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Bosně tajně vyfotil popravu Muslimů, srbský velitel za to chtěl pít jeho krev

  12:01aktualizováno  12:01
Na jaře 1992 se o etnických čistkách na Balkáně proslýchaly jen matné zvěsti. Jeden z prvních důkazů přinesl americký fotograf Ron Haviv. Kvůli snímku, který zachycuje běsnění srbské polovojenské jednotky Arkanovi tygři v bosenské Bijeljini, riskoval život. Vůdce gerily mu hrozil, že si pochutná na jeho krvi.

Milicionář polovojenské skupiny Arkanovi tygři kope do umírající ženy při masakru v bosenském městě Bijeljina. (1. dubna 1992) | foto: Ron Haviv


Fotograf Ron Haviv se snažil svými objektivy zachytit krvavý rozpad Jugoslávie už od roku 1991. Balkánskou realitu poprvé tvrdě pocítil ve Vukovaru, kde před jeho očima srbské milice zavraždily Chorvatku a znemožnily mu popravu vyfotit.

SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

"Tehdy jsem si slíbil, že pokud budu v podobné situaci znovu, vyfotím ji," vzpomínal Haviv. To ještě netušil, že smrt potká brzy znovu a bude kráčet jen deset metrů od něj. Na jaře 1992 se lstí vetřel do přízně Željka Ražnatoviče alias Arkana.

"Byla to kombinace štěstí a hra na Arkanovo ego. Byl to velmi chytrý muž, mluvil několika jazyky a myslel si, že může kontrolovat i svůj vlastní obraz v médiích," vzpomínal na setkání s obávaným vůdcem srbské polovojenské jednotky Arkanovi tygři.

Na focení etnické čistky ho pozval vůdce hrdlořezů

Byl to právě vůdce srbských zabijáků, kdo ho pozval na "osvobozování" Bijeljiny od Muslimů. Bosenské město přepadla jednotka hrdlořezů 1. dubna 1992 a spustila systematickou etnickou čistku, při které zemřelo více než tisíc lidí.

VZPOMÍNKY NA FOCENÍ MASAKRU

Fotograf Ron Haviv vypráví o zážitcích z Bosny

Arkanovi muži šli systematicky dům od domu, chytali a zabíjeli bosenské Muslimy a brali všechno, co jim přišlo pod ruku. Nakonec dorazili až k mešitě ve středu města. "V mešitě strhli islámskou vlajku a vzali si ji jako trofej," vzpomínal na první dubnový den Haviv.

MASAKR
V BIJELJINI

Arkanovi tygři zaútočili pod velením Jugoslávské lidové armády na město Bijeljina na severovýchodě Bosny 1. dubna 1992. Účelem bylo "osvobodit město od Muslimů". Byla to jedna z prvních etnických čistek v Bosenské válce a podle Výzkumného a dokumentačního centra v Sarajevu při masakru zemřelo 1 040 lidí. Byli mezi nimi nejen Bosňáci (bosenští Muslimové), ale také Srbové, kteří se snažili vraždění zabránit. Místní soudy nikdy nevznesly žalobu za válečné zločiny.

zdroj: Wikipedia.org

V tu chvíli se ze sousedství ozval křik. Haviv uviděl, jak Arkanovi věrní vláčí ven řezníka a jeho ženu. Ulicí se rozlehly výstřely a bezbranný muž ve středních letech padl k zemi. Manželka si k němu klekla a holýma rukama se snažila zastavit proud krve, který se mu dral z hrudi.

Celou scénu Haviv sledoval ze zhruba deseti metrů a okamžitě začal fotografovat. "Vojáci na mě srbsky křičeli: 'Nefoť, nefoť'," líčil Haviv dramatické chvíle. Instinkt ale reportérovi velel něco jiného.

"Cítil jsem, že to musím zachytit. V blízkosti byl převrácený náklaďák, za který jsem se schoval, aby mě muži neviděli," vzpomínal. Při focení dbal na to, aby měl zabijáky i jejich oběti v jednom záběru.

Běsnění Arkanových tygrů nekončilo. Po pár vteřinách vzduch prořízl další výstřel a manželka řezníka bezvládně padla na chodník vedle svého muže. Vojáci pak z domu vyvlekli ještě sestru manželky a kulka ji také poslala do tratoliště krve na chodníku.

Kopanec jako projev absolutní neúcty

Už se zdálo, že je po všem, když zleva do Havivova záběru nakráčel další srbský voják. V levé ruce nesl cigaretu a na hlavě měl sluneční brýle. Nonšalantně nakráčel k umírajícím Bosňákům, napřáhl nohu a kopl jednu z žen do hlavy. "Byl to projev absolutní neúcty," hodnotil reportér později ohavný čin.

Haviv tedy měl ve svém fotoaparátu silný snímek, ale aby mohl opustit bojiště a poslat ho do médií, musel dostat Arkanův souhlas. Jenže Arkan na něj po události uhodil: "Potřebuji ten film." Fotografovi dokonce navrhl, že film nechá sám vyvolat a pak mu vrátí snímky, které uzná za vhodné.

Haviv zahájil dlouhou argumentační bitvu a snažil se vůdci zabijáků vysvětlit, že v Bělehradu vyvolávají filmy mizerně. Zvítězil. Arkan nakonec zabavení dvou filmů vzdal a nakonec netrval ani na hledání dalších záběrů.

Fotografie zanedlouho s neodbytnou naléhavostí vtrhla k lidem po celém světě. Především Evropanům poprvé ukázala, že pár kilometrů od Vídně dochází na konci dvacátého století v obřích rozměrech ke genocidě a zločinům proti základním lidským právům.

Autor snímku se okamžitě dostal na srbský seznam smrti a Arkan veřejně prohlásil, že rád ochutná Havivovu krev. Srbští bandité později fotožurnalistu unesli a spoutaného ho tři dny mučili. Jeho propuštění nakonec vyjednali ruští, američtí a francouzští diplomaté.

RON HAVIV

Čtyřiačtyřicetiletý Ron Haviv se narodil v New Yorku. Na New York University ukončil v roce 1987 studium žurnalistiky a posléze se začal věnovat fotografii. Začínal jako módní fotograf na volné noze. Jeho první větší angažmá bylo pro francouzskou agenturu AFP.

Fotograf Ron HavivOsudné pro něj bylo setkání s válečným fotografem časopisu Time Chrisem Morrisem, který mu v roce 1989 pomohl dostat se do Panamy, kde se konaly volby. Když Manuel Noriega výsledky anuloval, vypukly v ulicích nepokoje a Havivovi se podařilo zachytit, jak rebelové ubodali panamského viceprezidenta. Fotografie se objevila na obálce prestižních časopisů Time, Newsweek, U.S News and World report.

Úspěch Haviva přesvědčil, že chce fotografovat konflikty a nastartoval jeho kariéru. S fotoaparátem v ruce zachytil celý bolestný rozpad Jugoslávie od odtržení Slovinska, války v Chorvatsku, Bosně až po konflikt v Kosovu.

V roce 2001 pomáhal zakládat prestižní fotografickou agenturu VII Photo Agency a fotil drogové války v Kolumbii, uprchlíky ve Rwandě, střety na Haiti nebo válku v Afghánistánu. Vydal dvě fotografické publikace. Zážitky z Balkánu rekapituluje v knize Blood and Honey: A Balkan War Journal a snímky z Afghánistánu shromáždil do publikace Afghanistan: The Road To Kabul.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.