V boji o Bílý dům rozhodnou milimetry

W a s h i n g t o n - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) Americký volební maraton končí. Už jen den dělí Američany od chvíle, kdy určí, kdo je po únavně dlouhé a neslané nemastné kampani povede do prvních let nového tisíciletí. Drama spočívá v jediném: konečný výsledek je nepředvídatelný a bezpochyby bude těsný.

Ať zvítězí demokrat Albert Gore, či republikán George Bush, přes rozdílnou výchozí filozofii, předvolební rétoriku i akcenty obou padesátníků, radikální obrat Ameriku nečeká. To je i důvod, proč mají zhruba stejné šance, což Američané nezažili po generace.

Voliči podle průzkumů veřejného mínění odmítají změnit směr. Proč také, když se mají tak dobře jako nikdy předtím.

Průměrná hodinová mzda je skoro čtrnáct dolarů, nezaměstnanost rekordně nízká, pod 4 procenta. Gore, pro mnohé nudný patron a pedant, chce jít v Clintonových stopách. Bush, na poslední chvíli zaskočen opileckou aférou z mládí, které však voliči velký význam nepřikládají, přesvědčuje klidem a upřímností. Ani on nemá jinou cestu, než pokračovat v "clintonismu" bez Clintona, soudí se všeobecně.

Už jen ta nejstarší generace Američanů může říci, že pamatuje tak těsný zápas o Bílý dům, jako je ten letošní. To bylo kdysi v roce 1960, kdy John F. Kennedy soupeřil s Richardem Nixonem.

A teď? Viceprezident Al Gore, přestože mu takřka všichni prorokovali, že díky svým zkušenostem a prosperitě posledních let na něm má Bílý dům předem v kapse, bojuje do posledního okamžiku a takřka do krve s mužem, který byl považován "jen" za guvernéra a nezkušeného outsidera, s Georgem Bushem juniorem.

Všechno je jinak a vše ještě zůstává ve vzduchu.
Jak Gore, tak Bush frenetickým tempem oblétávají Ameriku, aby na poslední chvíli zabodovali i v těch státech Unie, kde teoreticky a podle předpovědí měli mít vítězství zajištěné. Gore například v sobotu dorazil do svého domovského státu Tennessee, aby se tam za pět minut dvanáct snažil odvrátit předpokládanou pokořující porážku. A včera už zase - nevyspalý, unavený a předstírající nezlomný optimismus - řečnil v Pensylvánii, Wisconsinu a v Iowě.

Ale ani Bush, přestože mu většina průzkumů dává celostátně několikabodový náskok, si nemůže být jist, že tam, kde by měl mít teoreticky trumfy v rukou, zvítězí. Příkladem toho je Florida, kde Bush strávil většinu horečného víkendu. Jak jinak než přesvědčováním voličů. A přitom by mělo Bushovi víc než nahrávat to, že právě Florida je doménou jeho mladšího bratra Jeba, jenž je v tomto státě s převelice významnými 25 volitelskými hlasy guvernérem.

Každý volič je dobrý, zvláště z těch států, které mají větší váhu, a tedy počet takzvaných volitelů. Lépe řečeno, každý, i ten nejmenší z 50 států Unie, je dobrý. Neboť nejde jen o to získat víc hlasů voličů, nýbrž a především získat více takzvaných volitelských hlasů. Kdo z kandidátů vyhraje v lidovém hlasování v tom či onom státě, a to třeba jen o jediný hlas voliče, sbírá všechny volitelské hlasy. Čím lidnatější stát, tím více volitelů. A prezidentský úřad může získat jen ten, kdo získá i nadpoloviční většinu z celkem 538 volitelů, tedy  270. 

Situace se mění hodinu od hodiny, letadla s Bushovým a Goreovým týmem jen přistávají a zase odlétají.

Z Memphisu, metropole svého domovského státu Tennessee, iritoval viceprezident Gore v sobotu tábor protivníka svou modlitbou, kterou přednesl na setkání s černošskými pastory. "Učili mě, že dobro překoná zlo, pokud si za svůj cíl zvolíme dobro," prohlásil Gore. Jeho poznámku si Bushovi lidé vyložili jako nábožensky podbarvený útok, že "chcete-li volit zlo, pak volte Bushe". A v Americe, kde naprostá většina lidí věří v Boha, se takové náznaky neberou na lehkou váhu.

"Nemyslíme si, že viceprezident představuje zlo, jen se domníváme, že se mýlí," prohlásila k tomu Bushova mluvčí Karen Hughesová.

Američané už dávno cítí únavu z volební kampaně a leckdo jí má až po krk, vždyť se táhne už téměř rok. Apatie se projevuje zejména tím, že na 100 milionů Američanů, zejména těch nejmladších, se zítra vůbec k volbám nechystá.

Proto ani nepřekvapuje, že mediální bomba o zatčení Bushe před 24 lety za řízení vozu v opilosti, která pod republikánským kandidátem vybuchla ve čtvrtek, nemusí vůbec ovlivnit průběh zítřejšího hlasování. Jak ukázal průzkum televize CNN, jen 32 procent diváků tuto zprávu považuje za důležitou, zatímco 68 procent ji má za přehnanou.

Přesto tato možná bouře ve sklenici vody ukázala, že Bushova kampaň proti Goreovi, založená na zpochybňování viceprezidentovy důvěryhodnosti a charakteru, má slabiny.

Demokratický tábor a média poukazují například na to, že když byl George Bush v roce 1996 v texaském Austinu vyzván k tomu, aby se stal členem soudní poroty, zůstala v porotním dotazníku příslušná kolonka "Byl jste někdy obviněn či trestán?" prázdná. Také Wayne Slayne z texaského deníku Dallas Morning News, který mimo jiné nyní Bushe doprovází při kampani, tvrdí, že mu před časem guvernér popřel, že byl v roce 1976 zatčen. "Ne, nebyl," odpověděl prý Slaterovi před dvěma lety Bush.

Karen Hughesová, jeho mluvčí, vášnivě obvinila demokraty, že na poslední chvíli se dopouští špinavých volebních triků. Když však byla dotázána, zda podobný důvod - chránit svou dceru Chelsea před přiznáním aféry s Lewinskou - neměl před časem i prezident Bill Clinton, odpověděla nepřímo a méně přesvědčivě. "Guvernér vždy přiznával, že dělal v mládí chyby."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video