POMŮCKU PRO ODHAD PRVNÍ VÝPLATY NAJDETE ZDE
Jestliže jste našli první zaměstnání ve státních službách, není příliš o čem diskutovat.
"V případě státní organizace bude plat stanoven v souladu s platnými tabulkami platových tarifů bez možnosti dohody," konstatuje Vladana Piskořová z Úřadu práce v Ostravě.
Její "kolegyně" Marta Niklová z ústeckého úřadu doplňuje, že v nepodnikatelské sféře jsou pracovníci odměňováni podle zákona o platu č. 143/1992 Sb. (zákon ve formátu PDF najdete zde)
"Plat se stanovuje na základě zařazení do příslušné třídy dle náročnosti práce a stupně v závislosti na délce praxe," dodává Niklová.
Ve firmách je větší volnost
Noví zaměstnanci v soukromých firmách mají větší manévrovací prostor, i když žádný luxus to není.
"V podnikatelské sféře zaměstnavatel odměňuje zaměstnance podle zákona 1/1992 Sb. (najdete ho zde) o mzdě a nařízení vlády 333/1993 Sb. (zde) o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci," připomíná Niklová.
Dodává, že obecné pravidlo pro stanovení požadavku na mzdu lze těžko poradit, protože pokud zaměstnavatel z podnikatelské sféry hlásí úřadu práce volné pracovní místo, stanovuje převážně základní mzdu, která vychází právě z uvedených mzdových předpisů. Samozřejmě čím šikovnější absolvent "nedostatkového" oboru, tím větší šance na dobrou výplatu.
Pomoci může statistika
Několik redakcí iDNES.cz oslovených odborníků z úřadů práce se ale shodlo, že vodítkem pro stanovení první mzdy může být Regionální statistika ceny práce (RSCP), kterou má na svém portálu ministerstvo práce.
V ní lze vyčíst mzdové relace v podstatě pro všechny obory, navíc nejen v prostých průměrech.
"RSCP udává mimo průměrné také jiné statistické hodnoty, z nichž by bylo možno využít údaj ve sloupci "1. decil". Tento údaj totiž udává, že 10 % ze šetřených osob má menší plat, než je zde uvedeno. Předpokládejme tedy, že se jedná právě o zaměstnance bez praxe, jejichž výdělky jsou obecně nižší, než výdělky u zaměstnanců s praxí," radí například tisková mluvčí Úřadu práce ve Zlíně Miriam Majdyšová.
Ačkoli je tedy například v Pardubickém kraji průměrný plat programátora 26 699 Kč, deset procent lidí, kteří se dostali do vzorku statistiků, bere méně než 18 107 hrubého měsíčně. Průměrný plat kuchaře je 12 293, ale desetina z nich bere pod 9300.
Majdyšová v této souvislosti upozorňuje na úskalí regionální statistiky, která do průměrných mezd započítává i výplaty zaměstnanců s několikaletou praxí. "Nelze tedy předpokládat, že by se nástupní plat měl řídit průměrem. Rozumný požadavek by byl pod úrovní průměrného platu v dané profesi."
S tím souhlasí i vedoucí odboru trhu práce z olomouckého úřadu Roman Navrátil:
"Pokud absolvent bez praxe nastupuje do zaměstnání, je podle mého názoru problematické žádat nástupní plat ve výši průměrného nebo nadprůměrného výdělku. Volil bych tedy nižší plat po dobu zkušební lhůty a po jejím uplynutí, v závislosti na vlastní produktivitě a hodnocení pracovních výsledků, bych požádal o zvýšení mzdy."
Pozor na spodní hranici
Podle Vladany Piskořové z ostravského ÚP se může stát, že v RSCP jsou mzdy mnohem vyšší, než zaměstnavatelé běžně nabízejí.
"Každopádně by si absolventi měli dát pozor, aby nabízený výdělek nebyl nižší než minimální mzdové tarify odstupňované do dvanácti tarifních stupňů (tzv. minimální mzda, pozn. red.). První stupeň je 7955 Kč pro nekvalifikované pomocné práce, nejvyšší stupeň dosahuje 17 900 korun," upozorňuje analytička.
"V každém případě je nutné, aby si zájemce o práci, který se chystá k přijímacímu pohovoru, ujasnil, jaká je nejnižší mzda, která je pro něj přijatelná a pod jejíž hranici není ochoten jít. Požadavek na mzdu by pak měl být úměrně vyšší než je tato hranice," uzavírá Miriam Majdyšová z Úřadu práce ve Zlíně.
Výňatek z Regionální statistiky ceny práce i přístup ke statistice najdete ZDE
