Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlíci přibližují krajanům v Pergamonu skvosty ze Sýrie a Iráku

  14:02aktualizováno  14:02
Čtyři berlínská muzea zaměstnala zvláštní průvodce. Uprchlíci ze Sýrie a Iráku v nich provádějí své krajany, aby jim ukázali pouto mezi kulturním dědictvím Německa a jejich domovinou. V Pergamonském muzeu si tak mohou prohlédnout například unikátní komnatu přenesenou z Aleppa nebo Ištařinu bránu, která stála v Babylonu, na území dnešního Iráku.

Ištařina brána v berlínském Pergamonu. | foto: Profimedia.cz

Dřevem obložená místnost s vyřezávanými výjevy z Bible i perské historie byla kdysi součástí jednoho z honosných sídel v syrském Aleppu. Od roku 1912 se celá komnata nachází v berlínském Pergamonském muzeu, které ji dostalo darem.

Aleppská místnost je jen jedním z artefaktů, které v několika berlínských muzeích připomínají syrskou a iráckou historii. Nyní v nich provázejí lidé, kteří z těchto zemí uprchli.

Do projektu Multaqa, což je arabský výraz znamenající „místo setkání“, se zapojilo Muzeum islámského umění, Muzeum Blízkého východu, Muzeum byzantského umění a Německé historické muzeum. První dvě z nich jsou součástí slavného Pergamonského muzea.

Uprchlická krize

Loni v říjnu prošlo devatenáct uprchlíků školením, aby mohli v muzeích provádět své krajany. V arabštině jim připomínají historii své domoviny a snaží se o výměnu kulturních i historických zkušeností. Za jednu hodinovou prohlídku si průvodci vydělají čtyřicet euro (asi 1 080 korun). Platy hradí nezisková organizace spojená s Muzeem islámského umění.

„Když lidé jenom čekají a nemají co na práci, mohou spadnout do jámy. Cítí se zbyteční a nemožní,“ popsal ředitel muzea Stefan Weber reportérovi deníku The Guardian. „Ale když dáte lidem důležitou práci, dáte jim také určitý status ve vaší společnosti,“ dodal.

Prohlídky i pro německé návštěvníky

Prohlídky se konají každou středu, vstupné je zdarma. Pravidelně je navštěvuje až padesát lidí. Například devětadvacetiletý student architektury z Aleppa Aladdin Haddád se jich účastní každý týden, už šest měsíců. „Tohle je moje kultura. Je skvělé vidět mé dědictví tady v srdci Německa,“ vysvětluje.

Průvodci se někdy dostanou do ošemetných situací, například když se dostanou k Ištařině bráně, o jejíž navrácení Irák Německo opakovaně žádá. Podle organizátorů však přesto většina lidí hodnotí prohlídky kladně.

„Když přijde na historii třicetileté války, němečtí školáci usínají. Zjistili jsme, že Syřané byli často sevření strachem. Německá minulost jim ukazuje, že destrukce není konec dějin - nový život může vzejít i z trosek,“ dodal Weber.

Jakmile bude financování projektu kompletně zajištěno a průvodci si zlepší své jazykové schopnosti, organizátoři chtějí jejich aktivity rozšířit. Syřané a Iráčané tak začnou provázet i německé návštěvníky, aby je seznámili s tím, co mají jejich kultury společného.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.