Právě Tamímímu česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková v sobotu dovezla 5 tisíc tablet na úpravu vody. Ve dvou místních nemocnicích předala chirurgické pomůcky. Ale Iráčané někdy chtějí a potřebují víc.
Největší nemocnice v Basře je Všeobecná nemocnice, kterou postavili v roce 1917 Britové. Její ředitel Mustafa al-Alí dokonce tvrdí, že jde o největší zdravotnické zařízení v celém Iráku. Právě tam dnes velvyslankyně přivezla část pomoci - několik krabic s chirurgickými pomůckami.
Nyní je v nemocnici asi 300 pacientů na lůžkách a přibližně 600 si pro ošetření přichází každý den. Na chodbách i mezi budovami panuje zmatek a českých vojáků i Evropanů v civilu se malé děti viditelně bojí.
Na prostranství před vchodem do hlavní budovy této velké nemocnice zastavil velvyslankyni mladý muž a dožadoval se pomoci pro své asi dvouleté dítě, další dvě mu už prý zemřely. Ukazoval rentgenové snímky potvrzující podle něj, že dítě trpí rakovinou - má nádor na mozku.
Chemoterapeutika však nejsou v Iráku k dispozici. Je to důsledek mezinárodních sankcí, které jejich dovoz zakazovaly. "Ocitáte se ve strašné situaci, kdy musíte říkat, já jsem jen velvyslanec, já nejsem doktor. Tomu dítěti evidentně není pomoci," posteskla si Hybášková.
Velitel 7. polní nemocnice Mojmír Mrva dodal, že i kdyby bylo české vojenské zařízení už plně v provozu, na léčbu takového pacienta by nestačilo. Po prvním ošetření by toto malé dítě muselo být předáno do odborné péče.
Chemoterapeutika, léky na cukrovku, vysoký tlak a leukémii, kterou v Iráku trpí překvapivě velký počet lidí, budou podle Hybáškové v nejbližších zásilkách léků z Česka. Léčiva z vlastního rozpočtu nakupuje ministerstvo obrany.
"Jsem velmi rád, že pomoc z České republiky přišla," řekl Šajch Tamímí. Rozhovor poskytoval v tradičním místním oděvu s kostkovanou pokrývkou hlavy a v ruštině, kterou perfektně ovládá.
Desítky Iráčanů mnohdy právě s malými dětmi už využívají služeb první zprovozněné části české polní nemocnice, stojící u bývalé vojenské nemocnice v Basře. I jejím lékařům Hybášková přivezla zdravotnický materiál, včetně věcí potřebných k chirurgickým zákrokům, jejichž nákup zaplatilo ministerstvo zahraničních věcí.
Velitel zdravotní služby britské armády v jižním Iráku John Graham uvedl, že velkým problémem se s blížícím létem stává hrozba epidemií nakažlivých chorob, jako jsou úplavice či cholera.
"Před válkou tu byl rozsáhlý preventivní program, ale naprosto zkolaboval," podotkl. Vyrabována byla také jediná epidemiologická laboratoř ve městě. "Připravujeme se na možnost epidemie a budeme se s tím případně muset vypořádat," dodal Graham. Zatím taková onemocnění ve městě zaznamenána nebyla.
 Desítky iráckých pacientů 26. dubna trpělivě vyčkávaly na vyšetření u vchodu do prostoru české 7. polní nemocnice v Basře. |
 Do české sedmé polní nemocnice v Basře míří desítky pacientů. Na snímku doktor Robert Hašek ošetřuje rozsáhlá popálení končetin iráckého mladíka. (Basra, 26. dubna 2003). |
 Český voják přenáší chirurgické nástroje, které jsou prvním vybavením předaným 26. dubna v rámci humanitární pomoci irácké vojenské nemocnici v Basře. |
 Česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybašková předala 26. dubna první humanitární pomoc irácké vojenské nemocnici v Basře. Vlevo je představitel vedení největší nemocnice v Basře Muhammad al Alí. |
 Desítky pacientů přišly 26. dubna na vyšetření do české 7. polní nemocnice v Basře. Na snímku Lékař Petr Lipavský rozdává léky. |
