Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barma po čtvrtstoletí svobodně volí, muslimové však hlasovat nesmí

  13:56aktualizováno  13:56
Barmánci v neděli dopoledne volili své zástupce do parlamentu. První neoficiální výsledky se očekávají kolem šesti hodin středoevropského času. Favoritkou je držitelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Volby provázela značná omezení, představitelé armády navíc mají v zákonodárném sboru předem zajištěnou čtvrtinu křesel.

Barmánci v neděli volili ve volbách do parlamentu. (8. listopadu 2015) | foto: Reuters

Příležitost odevzdat hlas kandidátům z více než devadesáti politických stran mělo přes třicet milionů voličů. „Jsem tak nadšená, že můžu volit. Celou noc jsem nemohla spát,“ řekla agentuře AP osmatřicetiletá žena.

Parlamentní volby navzdory konci ryze vojenského režimu nejsou v Barmě ještě zcela demokratické. Favoritem je nicméně Su Ťij a její Národní liga pro demokracii (NLD).

Fotogalerie

Su Ťij dorazila k hlasovací místnosti v Rangúnu v doprovodu bodyguardů. Její vůz se musel proplétat davem fotografů, kteří na ni čekali, a politička pak prošla zástupem lidí, ze kterého se ozývalo volání na její podporu. Jak napsala agentura AP, politička zachovala netypicky nehnutou tvář a na své příznivce se ani neusmála, když šla odevzdat svůj hlas do školy, jež se v neděli proměnila ve volební okrsek.

Stejně jako vůdkyně opozice se k hlasovacím místnostem od rána vypravil velký počet voličů. Vytvořili dlouhé fronty před buddhistickými chrámy, školami i vládními budovami, aby mohli odevzdat svůj hlas. Nálada byla podle pozorovatelů „plná vzrušení a nadšení“.

„Přišla jsem volit, protože chci ve své zemi změnu. Myslím, že Su Ťij vyhraje, pokud tohle budou opravdu svobodné a spravedlivé volby,“ dodala oslovená volička.

Su Ťij volila za velké pozornosti médií:

V neklidném pohraničí se nevolí

Možnost kandidovat i volit ovšem stále neměli příslušníci milionového muslimského etnika Rohingů i mnozí další vyznavači islámu. A v řadě pohraničních oblastí, kde etnické menšiny pokračují v bojích proti vládním vojskům, se z bezpečnostních důvodů nehlasovalo vůbec.

NLD vyhrála volby již v roce 1990, junta ale její vítězství neuznala a Su Ťij byla vsazena do domácího vězení, kde strávila 15 let. Další hlasování v roce 2010 strana bojkotovala, protože množství jejích nejvýznamnějších členů nesmělo kandidovat.

V doplňovacích volbách do parlamentu, které se konaly v roce 2012 po ukončení vojenské vlády, ale již získala 43 ze 45 mandátů, které byly ve hře. Jedno z míst v parlamentu obsadila také Su Ťij. Na čtyřicet tisíc volebních místností dohlíží zhruba jedenáct tisíc místních i mezinárodních pozorovatelů, kteří doufají, že budou schopní podchytit jakýkoli pokus o falšování výsledků.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.