List New York Times o víkendu napsal, že ministerstvo obrany plánuje dlouhodobou vojenskou spolupráci s novou vládou v Bagdádu, protože má zájem využívat irácké letecké základny. Šéf Pentagonu to označil za spekulaci. - více zde
Podle listu El País ukáže teprve čas, zda USA napadly Irák také proto, aby se zde usadily a vojenskou převahou podpořily diplomatický tlak v celém regionu. Impérium tu využívá řadu základen, které se táhnou od Středozemí až po Indický oceán.
Způsob, jakým se Spojené státy usazují v celé Asii, je impozantní. Dynamický proces nastartovala první válka v Perském zálivu a urychlily ho události po 11. září. V boji proti mezinárodnímu terorismu se USA vrátily například na Filipíny.
Americké vojenské síly nyní pokrývají oblouk sahající od Turecka přes Saúdskou Arábii, emiráty a sultanáty v Zálivu, Afghánistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Uzbekistán až po Pákistán.
V neposlední řadě drží strategický ostrov Diego García v Indickém oceánu.
Sýrie, z amerického pohledu jeden z nejproblematičtějších států v regionu, zůstala z větší části obklopena zeměmi, na jejichž území mají USA vojenské základny, a na západě sousedí s Izraelem.
Do amerických kleští se po válce v Iráku dostal také Írán. Začíná se tak rýsovat plán viceprezidenta Dicka Cheneyho na změnu mapy Blízkého východu.
To sebou ale nutně nese také mimořádnou zodpovědnost. Bude ji supervelmoc mít? O tom se dá pochybovat, přinejmenším ve vládě, kterou ovládá Rumsfeldův Pentagon, odpovídá si El País.
Pohyb v regionu už je znát. Vlády zemí sousedících s Irákem na schůzi v Rijádu vyzvaly USA, aby opustily Irák co nejdříve. Jenže USA se mohou stejně jako v Afghánistánu dohodnout s novým iráckým režimem, že tu vybudují stálé základny.
Generál Jay Garner uvádí jako své hlavní priority obnovit základní služby, jako jsou dodávky vody a elektřiny a obnovit veřejný pořádek narušený rabováním, i když "nic nevylučuje".
Poválečné Německo a Japonsko okupovali Američané čtyři a šest let, vojenské základny mají v obou zemích do současnosti, uzavírá El País.
