Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Generálové chtěli vládnout až do roku 2000, zjišťují Argentinci

  14:58aktualizováno  14:58
V Argentině se opět přihlásilo temné období vlády vojenské junty, která v zemi vládla v letech 1976 až 1983. Na světlo světa se vynořily stovky tajných dokumentů tehdejšího režimu. Osvětlují plány generálů a obsahují seznamy jejich nepřátel, kteří před lety beze stopy zmizeli.

Vojenský triumvirát v čele Argentiny na snímku z roku 1977. Zleva admirál Emilio Massera, generál Jorge Rafael Videla a šéf vzdušných sil Orlando Ramon Agosti, | foto: Profimedia.cz

Dokumenty byly nalezeny v opuštěném křídle velitelství argentinských vzdušných sil. Tajemství generálů se skrývala ve dvou sejfech a několika skříních. Je to celkem 1 500 dokumentů, z toho 280 jsou záznamy z jednání vrcholných představitelů režimu.

Argentinský ministr obrany Agustino Rossi podle webu telegraph.co.uk uvedl, že podle materiálů plánovala junta v Argentině vládnout až do roku 2000.

Z nálezu mají radost organizace na ochranu lidských práv. Dokumenty totiž obsahují i informace o 30 tisících opozičních aktivistech, kteří během vojenského režimu beze stopy zmizeli. Na seznamech "nebezpečných osob" jsou i významní argentinští umělci a intelektuálové.

Fotogalerie

Mezi lidmi, kteří se otevřeně postavili vládě armády, byl například spisovatel Julio Cortázar nebo folková zpěvačka Mercedes Sosaová. Materiály údajně uvádějí, jakým způsobem tito lidé proti režimu bojovali a jak by měli být potrestáni. "V seznamech měli značku F1 až F4 podle toho, jak byli podle junty nebezpeční pro společnost," vysvětlil Rossi.

Špinavá válka

Vůbec první větší nález tajných dokumentů z období vojenského režimu má obrovskou historickou hodnotu. Podle Rossiho nyní svitla naděje, že se historikům podaří zmapovat celé období vojenské vlády, se kterým se Argentinci dodnes bolestně vyrovnávají. Úřady proto chtějí objevené dokumenty brzo zveřejnit.

Vojenská junta se v Argentině dostala k moci 23. března 1976, kdy vojáci svrhli prezidentku Isabelu Perónovou. Generálové za podpory Washingtonu a zpočátku i katolické církve rozpoutali tvrdé represe proti svým odpůrcům. Během takzvané Špinavé války zmizely tisíce levicových aktivistů, peronistů, studentů, odborářů a novinářů. Oblíbenou metodou vojáků při likvidaci opozice bylo házení živých vězňů z letadel do moře.

V čele režimu stál triumvirát nejvyšších představitelů armády: generál Jorge Rafael Videla, admirál Emilio Massera a šéf vzdušných sil Orlando Ramon Agosti. Videla zemřel letos v květnu ve vězení, kde si odpykával doživotní trest za zločiny proti lidskosti (více čtěte zde).

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.