Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sebevražední atentátníci z Ankary jsou islamisté, tvrdí turecká policie

  10:46aktualizováno  10:46
V Ankaře v sobotu útočili dva sebevražední atentátníci, potvrdil v pondělí úřad tureckého premiéra. Vyšetřovatelé jsou díky analýze DNA blízko identifikaci pachatelů a vycházejí z hypotézy, že za útokem stojí Islámský stát. Při výbuších podle nové bilance zemřelo 97 lidí, z téměř 250 vážněji zraněných osob je stále 60 v kritickém stavu.

Pohřeb matky dvou děti Sarigul Tuylové, která zahynula při sobotních pumových útocích v Ankaře (12. října 2015). | foto: AP

Turecko po útocích, které se odehrály tři týdny před předčasnými parlamentními volbami, výrazně posílí bezpečnost, oznámil ministr vnitra.

O odložení či zrušení voleb se ale podle něj neuvažuje. Turecko od nedělního rána drží třídenní smutek a všechny politické strany přerušily předvolební kampaně. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) podle svého mluvčího uvažuje o tom, že s ohledem na bezpečnost zruší všechny předvolební mítinky.

K odpovědnosti za útoky se dosud nikdo nepřihlásil, premiér Ahmet Davutoglu ale už o víkendu řekl, že za nimi nejspíše stojí buď islamisté z hnutí Islámský stát, kurdští separatisté ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) nebo některá z krajně levicových organizací.

Policie se prý ale soustředí zejména na islamistickou stopu, protože způsob provedení se prý velice podobá červencovému útoku ve městě Suruç u hranice se Sýrií. K němu se přihlásil právě Islámský stát.

Útoky v Ankaře jsou nejkrvavějším takovým činem v dějinách Turecka. Ošetření muselo vyhledat celkem přes pět stovek lidí, polovina z nich měla vážnější zranění. Oficiální bilance hovoří o 97 obětech na životech, opoziční strana HDP tvrdí, že mrtvých je více - 128.

Většinu obětí se podle vlády už podařilo identifikovat a těla byla vrácena pozůstalým, kteří začali své blízké pohřbívat. Pohřbu sedmi obětí na předměstí Istanbulu se v pondělí zúčastnily stovky lidí, uvedla agentura Reuters. Někteří provolávali protivládní hesla, na smuteční obřad dohlížela policie s obrněnými vozidly a vodními děly.

Stáli jsme po kotníky v krvi a volali o pomoc, říkají svědci

Očití svědci událostí vylíčili novinářům, co se v centru metropole po odpálení dvou náloží odehrávalo a hovořili o nepopsatelných scénách zmaru a naprosté bezmoci poté, co mezi zbytky lidských těl a někteří po kotníky v krvi čekali na pomoc, která nepřicházela. První sanitky prý na místo neštěstí přijely zhruba až po půl hodině, policie údajně ještě později.

Fotogalerie

„Ta exploze byla tak mohutná, že se třásla země. Scéna potom je nepopsatelná. Stáli jsme po kotníky v krvi. Viděl jsem mrtvé tělo malé holčičky. Jen tam bezvládně leželo,“ řekl anglojazyčnému listu BGN News čelný představitel prokurdské opoziční Lidové demokratické strany (HDP) Ertugrul Kürkçü.

Právě příznivci této strany, kteří před nádražím čekali na začátek mírového pochodu svolaného levicovými organizacemi, zřejmě tvoří většinu obětí.

„Druhá exploze přišla ještě dřív, než jsme se stačili vzpamatovat z té první. Lidé křičeli, utíkali na všechny strany a lehali si na zem... Když jsme konečně vstali, viděli jsme všude kolem sebe zbytky lidských těl... Tam, kde došlo k výbuchu, ležely mrtvoly jedna na druhé,“ uvedl novinář deníku Hürriyet Faruk Bildirici, který měl o pochodu poukazujícím na rostoucí násilí mezi armádou a kurdskými separatisty psát reportáž.

Armáda dál bojuje s PKK

Turecká armáda pokračuje v ofenzivě proti kurdským separatistům ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), a to navzdory jednostrannému příměří, které kurdští povstalci vyhlásili v sobotu kvůli blížím se parlamentním volbám. Během víkendu turecké letectvo zasahovalo proti PKK na jihovýchodě země a také v severním Iráku, podle prohlášení armády zahynulo pět desítek kurdských bojovníků a dva vojáci. Vedení PKK v pondělí nicméně znovu potvrdilo, že bude jednostranné příměří dodržovat až do voleb 1. listopadu, a to i z úcty k obětem útoků v Ankaře. Bojovníci se prý budou pouze bránit v případě otevřeného útoku.

Násilné střety mezi ozbrojenci z PKK a bezpečnostními složkami jsou v posledních týdnech v Turecku téměř na denním pořádku. Proces usilující o mírové řešení problémů kolem velké kurdské menšiny v Turecku zkrachoval letos v červenci. O život od té doby přišlo přes 150 příslušníků tureckých bezpečnostních sil a stovky ozbrojenců PKK.

Bildirici také upozornil na to, že na místě nebyli téměř žádní policisté, kteří by dohlíželi na bezpečnost. Po explozích prý přijely první sanitky asi po půl hodině, policejní posily dorazily teprve po zdravotnících.

„Byly to dva silné výbuchy hned po sobě. Před námi na zem spadla kuličková ložiska. I kdyby to byl sebevražedný útok, naznačuje fakt, že tam byla kuličková ložiska, to, že to někdo dobře připravil a chtěl posílit ničivou sílu,“ uvedl další z účastníků sobotní akce a představitel Lidové republikánské strany (CHP) Musa Çam.

Selhala policie?

Řada svědků upozornila na to, že podle nich policie akci v Ankaře téměř nesledovala, což je podle nich výjimečné. „Většinou policie autobusy s účastníky demonstrací staví a pečlivě kontroluje. Tentokrát to tak nebylo... Vystoupili jsme a policisté nebyli ani venku,“ popsala jedna žena anonymně své zážitky listu Bügün.

O možném selhání policie hovořil pro deník Meydan i bývalý pracovník rozvědky Cevat Öneş, podle nějž byla vzhledem k neexistenci bezpečnostních prohlídek porušena pravidla.

Jeden z účastníků pochodu prý dokonce možná viděl pozdějšího útočníka. „Viděl jsem muže oblečeného v černém, byl ve středním věku, měl vousy a šel velice rychle. Měl batoh a ještě kufr na kolečkách. Říkal jsem mu, že nemůže projít jen tak, ale odpověděl jen ́nádraží ́ a šel dál,“ řekl BGN News Abdulselam Altun.

Dokonce i lidé, kteří byli děsivého pohledu na oběti masakru ušetřeni, ale budou trauma ze sobotního dopoledne ještě dlouho zpracovávat.

„Jak se k nám postupně dostávaly zprávy o tom, že je nejspíš několik zraněných, pak deset mrtvých, dvacet mrtvých a tak dál, rozhodli jsme se vrátit k autobusu, protože nás nic jiného nenapadlo. Někteří o samotě plakali, jiné utěšovali kamarádi. Většina z nás se jako bez duše ploužila pryč, s výrazem šoku a rostoucího pocitu viny přeživších ve tváři,“ napsal do deníku Hürriyet Stefan Martens.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.