V Amazonii vznikne obří vodní elektrárna, naštvaní indiáni mluví o boji

Brazílie schválila kontroverzní stavbu obří přehrady, která by elektřinou zásobila 23 milionů domácností. Voda má ale zaplavit 500 kilometrů čtverečních tropického pralesa a vynutí si tak vysídlení původního obyvatelstva. Místní zuří, protože stavbu s nimi prý nikdo nekonzultoval.

Přehrada má zaplavit zabrat 500 kilometrů čtverečních. To je plocha, kterou v Amazonii vykácí asi za měsíc. Dopady ale budou rozsáhlejší, bojí se indiáni. | foto: Profimedia.cz

Hydroelektrárna Belo Monte v brazilském státě Pará má stát 17 miliard amerických dolarů a bude třetí nejvýkonnější na světě. Elektřinu dodá do 23 milionů domácností. Podle tamní vlády je přehrada životně důležitá pro hospodářský růst země.

"Belo Monte má stát na řece Xingú, přítoku Amazonky. Projekt na stavbu přehrady odstartoval už v roce 1990, ale bylo on něj upuštěno kvůli rozsáhlým protestům v Brazílii i za hranicemi země," píše britský server Timesonline.co.uk.

Přehrada Belo Monte

Přehrada je navržena v brazilském státě Pará na řece Xingú, přítoku Amazonky. Plánovaný výkon přehrady bude 11 GW (pro srovnání, Temelín, který vyrobí 14 % české elektřiny, má výkon zhruba 2 GW). Tím by se Belo Monte stala druhou největší přehradou v Brazílii a třetí největší na světě. Projekt vyvíjí státní energetická společnost Eletronorte.

Proti obří stavbě v srdci Amazonie protestují místní lidé i ekologičtí aktivisté. Tvrdí, že kromě zaplavené plochy bude přehrada devastovat také okolní deštný prales a ohrozí přežití místních domorodých kmenů, tedy asi 40 tisíc místních indiánů.

Kritici argumentují tím, že zaplavených 500 kilometrů čtverečních je obrovská plocha, jejíž zmizení naruší život tamních volně žijících živočichů i místních druhů ryb v řekách, na kterých jsou domorodci existenčně závislí. Navíc kvůli stavbě dojde k vysídlení místních obyvatel a k nárůstu nemocí přenášených komáry, jako je malárie.

Loni bylo v Amazonii vykáceno 7 008 kilometrů čtverečních. Plochu, kterou zaplaví přehrada, by tedy lesníci káceli necelý měsíc.

Do kampaně proti přehradě se vedle místních kmenových vůdců zapojil i rockový zpěvák Sting. Brazílii navštívil naposledy loni v listopadu a apeloval na vládu, aby zvážila dopad stavby na odlesňování, skleníkový efekt a globální oteplování Země.

Ministr: Nikdo vysídlen nebude

Podle tamního ministra životního prostředí je však výsledná velikost přehrady jen desetinou toho, co bylo zamýšleno původně. "Samozřejmě, že to bude mít dopad na životní prostředí, ale vše bylo zváženo a vypočítáno. Plochu jsme navíc snížili z původních pěti tisíc kilometrů čtverečních," argumentoval Carlos Minc.

"Ani jeden indián nebude vysídlen ze svého domova," dodal. Podle serveru ale bude třeba přesídlit asi 12 tisíc lidí.

Domorodci si stěžují, že projekt nebyl s nimi vůbec konzultován. "Jsme proti přehradě na Xingú. Budeme bojovat a chránit naše řeky," uvedl například náčelník kmene Kayapo Megaron Tuxumarrae.

Stát ještě nevybral společnost, která přehradu postaví. Vítězná firma podle serveru Timesonline.co.uk zaplatí jen za opatření proti negativním vlivům přehrady 803 milionů dolarů a bude muset splnit asi 40 podmínek.

Za sucha bude elektřiny málo

Experti nyní diskutují o efektivitě jedenáctigigawattové elektrárny, kterou předčí jen Tři soutěsky v Číně nebo Itaipu na hranicích Brazílie a Paraguaye.

"Během tří až čtyřměsíčního období sucha by přehrada vyrobila jen deset procent elektrické energie ze své celkové kapacity. Má tedy pochybnou efektivitu," uvedl expert na energetiku Francisco Hernández.

Belo Monte je podle něj nesmírně složitý projekt. Aby nenarušil plynulost stávajících vodních toků, muselo by se vykopat takové množství zeminy a kamene, které je srovnatelné s prací na Panamském průplavu, dodal.