V nemocnici v jihoalbánském městě Gjirokaster prý vyhledalo od června pomoc již přes 700 lidí, kteří pěstovali, sklízeli, lisovali a balili konopí ve vesnici Lazarat. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na místní média.
"Za poslední dva měsíce přišlo každý den na pohotovost sedm až osm lidí a předtím jich bylo ještě mnohem víc. Všichni přicházeli kvůli problémům souvisejícím s kontaktem s hašišem," uvedl lékař Hysni Lluka z Gjirokasteru.
Na polích s marihuanou v Lazaratu pracuje asi 2 000 lidí, včetně Romů, kteří si nedaleko postavili svůj tábor. Za deset kilogramů již připravené drogy dostávají od majitelů polí osm eur (207 Kč).
Podle albánského lékaře za ním přišli mladí lidé a ženy, kteří tvoří 40 procent dělníků na polích, kvůli zvracení, bolestem žaludku, nepravidelnému bušení srdce a vysokému krevnímu tlaku. Minulý týden byl prý jeden z pacientů dokonce v kritickém stavu.
Obec Lazarat je považována za největší albánské centrum výroby marihuany. Ve vesnici, která leží asi 240 kilometrů jižně od Tirany, se podle odhadů policie ročně vyprodukuje 900 tun marihuany za 4,5 miliardy eur (116 miliardy korun). Místní pěstitelé konopí si budovali své byznysy dlouhá léta. Nyní si připadají natolik nad zákonem, že například střílejí po policistech, kteří se pohybují v okolí jejich polí, uvedla agentura Reuters.
Jak vyplývá z leteckých záběrů, na asi 60 hektarech půdy roste přes 300 000 rostlin konopí, z nichž se dá vyrobit 500 tun marihuany. Podle evropských protidrogových expertů je Albánie hlavní křižovatkou pašeráků narkotik na kontinentu a hlavním evropským výrobcem marihuany. Balkánská země je rovněž důležitým tranzitním státem pro pašování heroinu z Asie.
Demokratická strana, která v byla u moci osm let, slibovala, že problém s konopím vyřeší. V červnu demokraty vystřídali socialisté, kteří jmenovali nového ředitele policie Artana Didiho. Ten prohlašuje, že nadále se policie Lazaratu vyhýbat nebude.
