Mezi hlavní body pravidelného jednání Vojenského výboru NATO patřily tradičně alianční operace v Kosovu a především v Afghánistánu.
"V misi ISAF v Afghánistánu stále přetrvávají problémy s doplněním vojenských kapacit," uvedl náčelník generálního VLastimil Picek, který se jednání zúčastnil.
Jak dodal, v misi stále schází zhruba 10 tisíc vojáků a nedaří se zatím dostatečně rozšířit týmy vojenských instruktorů, kteří by cvičili afghánské bezpečnostní složky.
V Afghánistánu už přitom v současnosti operuje 65 tisíc vojáků pod velením NATO a USA. Podle velitele mise ISAF Dana McKiernana by mezinárodní jednotky potřebovaly ihned posily v podobě tří brigád a podpůrných jednotek - dohromady zhruba 10 až 15 tisíc lidí.
Konkrétní nabídky na vyslání posil z jednotlivých členských zemí tentokrát v Bruselu podle Picka během jednání nezazněly.
Navýšení počtu vojáků v Afghánistánu připravuje i Česko, vláda nedávno schválila návrh, podle kterého by příští rok mělo v oblasti působit až 745 českých vojáků. Armáda navíc plánuje příští rok i vyslání tří vrtulníků. "Musí ale o tom teprve rozhodnout parlament," vysvětlil Picek důvody, proč česká strana zatím navýšení počtu svých vojáků spojencům neprezentovala.
O situaci na pákistánsko-afghánské hranici, kudy denně přecházejí v obou směrech ozbrojenci Talibanu, přijel do Bruselu generálům referovat šéf pákistánské armády generál Kajaní. Ujistil členské země, že "stabilní a mírový Afghánistán je životním zájmem i Pákistánu".
Naznačil, že mezinárodní síly by si měly naklonit na svou stranu především představitele kmenových území na afghánsko-pákistánském území a pokračovat ve vojenské spolupráci s pákistánskými ozbrojenými složkami. "V kontextu regionálního přístupu k Afghánistánu, je Pákistán klíčový hráč," konstatoval šéf Vojenského výboru Giampaolo Di Paola.
Vojenský výbor NATO je nejvyšší vojenský orgán Aliance, který sídlí v Bruselu a který se zpravidla třikrát ročně schází na úrovni náčelníků generálních štábů jednotlivých členských zemí.
Poprvé byli během celého jednání Vojenského výboru tentokrát přítomni i zástupci budoucích nových členských zemí Aliance zemí - Albánie a Chorvatska.
Výbor předkládá návrhy a doporučení nejvyššímu orgánu Aliance - Severoatlantické radě - a převádí do vojenské praxe politická rozhodnutí rady.
Předsedou výboru zpravidla bývá Evropan, především kvůli rovnováze uvnitř hierarchie aliance. Evropští představitelé tak mají vyvážit roli severoamerických členů, především USA. Američané totiž obsazují řadu velitelských postů včetně vrchního velitele aliančních sil.
