Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Afghánistánu se našel masový hrob

  22:19aktualizováno  22:19
Severní společenství, které ovládá asi dvě třetiny Afghánistánu, našlo na západě země u města Šindánd masový hrob. Taliban do něj pohřbil 27 popravených bojovníků opozice ještě před tím, než území opustil. Všechny oběti mají zápěstí svázaná provazy.

Nalezný hrob ukázali v neděli novinářům představitelé protitalibanské opozice. Nachází se poblíž vojenského letiště, které nedávno bombardovali Američané. Šindánd leží 130 kilometrů západně od Herátu poblíž íránských hranic.

Taliban nabídl kapitulaci Kunduzu
Po další mohutné vlně náletů amerických bombardérů zvažuje Taliban vydání své poslední bašty na severu Afghánistánu - města Kunduz - opozici. Prohlásil to jeden z velitelů opozičního Severního spojenectví Mahidulláh. Talibanští bojovníci ale žádají dohled pozorovatelů OSN.

Kapitulaci prý nabídl Hadží Umar, bratr vůdce Talibanu Muhammada. Umar je spolu s dalšími několika tisíci bojovníků bývalého vládnoucího radikálního hnutí obklíčen v Kunduzu vojáky Severní aliance.

Mezi Talibanci jsou i zhruba tři tisíce cizinců. Zajištění jejich bezpečnosti je další podmínkou vydání města, kterou si jeho obránci stanovili. Protitalibanská opozice zatím na nabídku neodpověděla.

Jednání o budoucí
vládě  Afghánistánu
sledujeme ZDE
.

Kunduz byl americkým terčem
Talibanské pozice u severoafghánského Kunduzu a v oblasti Šamšádu na východě země se v neděli ráno staly terčem silného bombardování. Američané pokračují i v náletech na Kandahár, kde o víkendu údajně zahynulo 46 lidí.

Nálety v oblasti Šamšád v provincii Nagarhár na východě Afghánistánu, si vyžádalo podle posledních zpráv Afghánské islámské agentury 148 lidských životů. Letadla na zmíněnou lokalitu, vzdálenou osm kilometrů od hranic s Pákistánem, zaútočila v neděli nad ránem celkem dvakrát. Zprávy o ztrátách na životech se ale nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.

Taliban si odporuje ve zprávách o Usámovi, Powell tvrdí, že je stále v Afghánistánu
Ještě v sobotu odpoledne tvrdil talibanský velvyslanec Abdul Salám Zaíf, že Usáma bin Ládin uprchl z Afghánistánu. Za pár hodin bylo vše jinak. "Usáma je v Afghánistánu, ale nevím, zda na území pod kontrolou Talibanu nebo v oblastech ovládaných opozicí," řekl agentuře Reuters Zaíf.

Američané toto tvrzení vzápětí zpochybnili. Podle nejmenovaného činitele americké rozvědky zatím nejsou žádné věrohodné důkazy o Usámově útěku za hranice.

Představitel opozičního Severního spojenectví Júnis Kanúní zase prohlásil, že bin Ládin je nyní u Marúfu, asi 130 kilometrů východně od Kandaháru, kde má výcvikové tábory a systém podzemních chodeb a bunkrů. Kanúní řekl, že tvrzení, že bin Ládin už není v Afghánistánu či na území pod kontrolou Talibanu, má za cíl přesvědčit USA, aby zastavily nálety.

"Usáma bin Ládin je stále v Afghánistánu," prohlásil v neděli odpoledne americký ministr zahraničí Colin Powell s odvoláním na informace tajných služeb.

O útěku bin Ládina z Afghánistánu pochybuje i mluvčí Pentagonu Glenn Flood. "Naše pátrání v Afghánistánu pokračuje," zdůraznil Flood. 

Piloti si stěžují na pomalé rozkazy
Průtahy při schvalování cílů nejvyšším velením americké armády výrazně oslabily úsilí vojenského letectva o likvidaci Talibanu a sítě Al-Káida. Tvrdí to americký list The Washington Post s odvoláním na nejmenované vysoké představitele letectva. Ti se domnívají, že za posledních šest týdnů nejméně desetkrát úspěšně zaměřili šéfy Talibanu a Al-Káidy, ale nemohli je zasáhnout, protože nedostali včas souhlas s akcí.

"Víme, že jsme měli na mušce některé opravdu důležité lidi," řekl listu jeden z představitelů letectva. "Ale celý proces je tak pomalý, že než jsme dostali svolení od všech, tak jsme to odpískali."

Tyto problémy vyplývají z poměrně složitého schvalovacího procesu a z rozporů mezi letectvem a ústředním velitelstvím celé akce kolem významu civilních obětí. Jeden nejmenovaný generál letectva také kritizoval snahu ministra obrany Donalda Rumsfelda a jeho poradců v Pentagonu řídit operace do nejmenších podrobností.

The Washington Post napsal, že generál Charles Wald, který až do začátku listopadu vedl letecké útoky v Afghánistánu, si stěžoval více než desetkrát na problémy se schvalováním cílů u velitele celé operace Tommyho Frankse, ale nedostal žádnou odpověď.

Někteří zástupci letectva si myslí, že průtahy při schvalování válku prodlužují a vedly k nezbytnosti vyslat do Afghánistánu americké speciální jednotky k pátrání po vedení Talibanu a Al-Káidy, které mohlo být zlikvidováno ze vzduchu.

USA: Atíf je mrtev, máme důkazy
Mluvčí talibanského ministerstva zahraničí maulví Nadžibulláh v sobotu potvrdil americké zprávy o tom, že při středečním bombardování zahynul nejbližší spolupracovník bin Ládina Muhammad Atíf.

O pár hodin později však Nadžibulláh obrátil. "Nebyl zabit. Je v bezpečí," řekl o Atífově osudu. Zprávy o Atífově smrti označil za pouhou propagandu. "Kde jsou důkazy o jeho zabití?" dodal Nadžibulláh.

Americký časopis U.S. News and World Report počátkem října s odvoláním na zpravodajské zdroje napsal, že Átif byl operačním mozkem, který stál za útoky z 11. září. Na své internetové stránce dodal, že Átif byl oním mužem, o němž hovořil britský premiér Tony Blair, když řekl, že jsou jasné důkazy, že teroristické útoky naplánoval blízký spolupracovník bin Ládina.
Egypťan Atíf byl mužem číslo dvě Al-Kajdy a od počátku 90. let jejím hlavním vojenským stratégem. Předpokládalo se, že v případě bin Ládinovy smrti převezme vedení teroristické organizace.

Jeho jméno figuruje také na seznamu teroristů, kterým byla zablokována  konta v USA. Zřejmě byl i operačním mozkem útoku z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu. V říjnu 1999 FBI Atífa obvinila z pumových útoků na americké ambasdády v Africe v roce 1998.

Počátkem tohoto roku se Atífova dcera vdala za bin Ládinova syna, čímž se svazek Atífa s bin Ládinem ještě více stvrdil.

Začíná ramadán, měsíc strastí i veselí

Zlověstné důkazy se množí

Taliban urputně brání Kandahár
Agentura AIP hlásila, že při intenzivních amerických náletech na Kandahár od čtvrtka večer zahynulo jedenáct civilistů a 25 bylo zraněno. Pumy zničily talibanské ministerstvo zahraničí a mešitu.

Pentagon oznámil, že operace budou pokračovat navzdory tomu, že začal muslimský postní měsíc ramadán. Nejvyšší představitelé několika islámských zemí, včetně pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, vyzývali USA, aby během ramadánu bombardování přerušily.

První delegace do Kábulu
Rusko vyslalo do Afghánistánu zástupce ministerstev zahraničí, obrany a pro mimořádné situace. Mají podle ruského ministra obrany Sergeje Ivanova za úkol navázat kontakt se Severním spojenectvím - se "zákonnou vládou" Afghánistánu.

Agentura Interfax nespecifikuje, do kterého místa delegace měla dorazit. Je to první oficiální zahraniční delegace, která Afghánistán navštíví od obsazení Kábulu opozicí.

Etničtí Paštuni vs. afghánská opozice
Osud Kandaháru komplikují paštunské kmeny. Ty sice proti Talibanu povstaly, ale chtějí hnutí donutit ke kapitulaci vyjednáváním. Zároveň odmítají, aby do města vstoupilo Severní spojenectví, složené hlavně z Uzbeků a Tádžiků.

Vojenský opoziční velitel Ismáíl Chán, bývalý guvernér provincie Herát, se už ale nechal slyšet, že opozice na Kandahár vyrazí a pokud to bude nutné, obsadí ho.

"Všichni patříme k Afghánistánu. Takže bychom neměli obsazení Kandaháru považovat za invazi," řekl z Herátu. "Pokud teroristé Kandahár neopustí, půjdeme město osvobodit," prohlásil.

Ačkoli je Chán uznávanou osobností a známým protitalibanským veteránem, etničtí Paštuni, kteří ovládají jih a dominují i v samotném Talibanu, mu nedůvěřují.

Pákistán zavřel před talibanci brány

Jednání o nové vládě
Spojené státy doufají, že rozhovory o vytvoření nové afghánské vlády začnou během několika dnů. Doufají, že tam bude zastoupeno Severní spojenctví. Zatím ale nenašly žádného paštunského vůdce, který by Paštuny zastupoval. Ti tvoří asi dvě pětiny afghánského obyvatelstva a ovládají jižní Afghánistán.

Vojáci z amerických speciálních jednotek moniturují situaci z helikoptéry Chinook při přeletu z Tádžikistánu do Afghánistánu. (16. listopadu 2001)

Bojovníci Severní aliance pozorují výbuchy nedaleko Chánabádu v provincii Kunduz na severu Afghánistánu, kde americké letouny 18. listopadu bombardovaly pozice Talibanu.

Bojovník Severní aliance pozoruje výbuchy nedaleko Chánabádu v provincii Kunduz na severu Afghánistánu, kde americké letouny 18. listopadu bombardovaly pozice Talibanu.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.