"Chci bojovat za svou vlast," říká Kracík odhodlaně a ukazuje na jednu z fotografií na zdi kavárny ostravského Domu knihy Librex. "Tady je můj otec, první ředitel obchodního domu Brouk a Babka, tedy místa, kde teď sedíme."
Miroslav Kracík tvrdí, že české politice chybí opravdové vlastenectví. Proto se rozhodl kandidovat, i když už má věk, v němž se lidé obvykle už na politickou dráhu nevydávají.
"Opravdoví vlastenci, to byli Masaryk, Beneš a Zátopek," podotkl Kracík. Říká, že chtěl po roce 1989 obnovit komunisty zakázanou Českou stranu národně socialistickou. "Ale doplatili jsme na to, že jsme příliš často měnili předsedy strany, někteří navíc nebyli vůbec důvěryhodní."
První republika, to byla opravdová demokracie
Miroslav Kracík vzpomíná nejraději na to, jak vypadal život v zemi za první republiky. "To byla opravdová a jediná demokracie, kterou jsme tady kdy měli. Prezident Beneš byl tajemníkem Společnosti národů v Ženevě, měli jsme ve světě nějaké slovo."
Kracík je na posledním, pětadvacátém místě stranické kandidátky. Přesto si nemyslí, že je bez šancí. "Zažil jsem toho tolik, že mám o čem mluvit a co lidem předat," prohlásil. Před válkou pracoval chvíli v obchodním domě Brouk a Babka u svého otce, za války opravoval u Bati v Ostravě boty havířům.
Byl chvíli i u partyzánů v Murzinově skupině, schovával se před nacisty například se známým básníkem Josefem Kainarem, po válce pak pracoval jako redaktor v knižním vydavatelství. "V rozhlasu jsem s Luborem Tokošem četl Novinky ostravského rozhlasu," vzpomíná Miroslav Kracík.
Kdyby ve volbách uspěl, pak by se chtěl mimo jiné zasadit o to, aby v Evropské unii zůstala zachována suverenita národů a států.
"V Evropském parlamentu bych to asi změnit nedokázal, ale velmi mi vadí pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. Je to diskriminující pro menší strany a nemělo by to existovat," říká nejstarší kandidát v letošních evropských volbách.
