Do včerejšího dne platil na území Jihlavy plán z roku 1973. Byl sice několikrát částečně pozměněn, ale celkový dokument již nevyhovoval současným potřebám rostoucího města. "Je to skoro historická událost," komentoval schválení nového územního plánu primátor Vratislav Výborný.
Podle slov náměstka primátora Josefa Kodeta, v jehož kompetenci je právě rozvoj města, má nový dokument pro město řadu výhod, například v oblasti rozvoje bydlení nebo průmyslu. Poskytování dotací nebo převod půdy z pozemkového fondu na město je podmíněn právě zakotvením cílové lokality v územním plánu. To však není jedinou výhodou nového územního plánu. "Stavební úřad bude moci nyní, po schválení tohoto dokumentu, jednodušším způsobem vyřizovat jednotlivá stavební povolení," prohlásil náměstek Kodet.
S podobnými problémy, s jakými se do včerejšího dne potýkali v Jihlavě, zápolí takéve Žďáru nad Sázavou. Tam stále platí územní plán jen o tři roky mladší než ten původní jihlavský, tedy z roku 1976. "Máme již schválený koncept nového územního plánu, který sám o sobě může být v mnoha případech podkladem k rozhodování stavebního úřadu," sdělila Marie Trnková z odboru rozvoje a životního prostředí žďárského městského úřadu.
Schválení návrhu územní plánovací dokumentace, která z konceptu vychází, však ještě bude předcházet řada jednání a dohod. V rámci příprav návrhu územního plánu se budou žďárští zastupitelé zabývat také dopravní studií zatíženosti města a dopady této studie na návrh plánu. Přesto panuje na odboru rozvoje města pozitivní nálada. "Doufám, že budeme moci územní plán schválit ještě v letošním roce," vyjádřila se Marie Trnková.
Jiná situace panuje v Třebíči. Zde se úředníci řídí podle velmi aktuální územní dokumentace schválené před třemi lety. "Podněty a připomínky, které se objevují, se snažíme do plánu jednou za dva roky zapracovat. Připravujeme již druhé změny, které by mělo projednat červencové zastupitelstvo," informoval vedoucí odboru výstavby, životního prostředí a územního plánování Radek Číhal.
Shodně před šesti lety schvalovali územní plány v Pelhřimově a Havlíčkově Brodě. Na pelhřimovské radnici připravují od té doby již deváté pozměnění stávajícího územního plánu. Začleňování dílčích změn do celkového plánu je běžnou praxí všech větších měst kraje.
Co si má člověk pod názvem územní plán představit, popisuje vedoucí útvaru hlavního architekta Vít Zeman. "Územní plán je vlastně trojrozměrný dokument. Spojuje určité místo s funkcí v reálném čase," vysvětlil.
"Hlavním důvodem, proč město má svůj územní plán, je to, že je tento dokument souhrnem a zároveň zdrojem informací o jednotlivých územích města," uvedl zpracovatel schváleného plánu, pražský architekt Pavel Koubek.
"Plán obsahuje přírodní, technické a kulturní limity a poskytuje na jejich základě regulativy pro využití jednotlivých katastrálních území. Ty stanoví dominantní, přípustnou a také nepřípustnou činnost pro danou lokalitu," doplnil Pavel Koubek. Většina územních plánů počítá s deseti až patnáctiletou platností. Ten nový jihlavský by měl platit do roku 2010.
Přístupnost a snadná využitelnost informací, které poskytuje plán, je v Jihlavě podpořena kvalitním digitálním zpracováním. Verze obsahující základní regulativy bude po dokončení prací k dispozici také na internetu. Odkaz na tento dokument naleznete na stránkách jihlavského magistrátu.
