Loď byla pojmenována Džamarán podle vesnice, v níž strávil většinu svého života vůdce islámské revoluce z roku 1979 ajatolláh Chomejní. Televize informovala, že torpédoborec, který dosahuje délky 94 metrů, je vybaven torpédy, námořními děly, protilodními střelami a raketami země-vzduch, jakož i elektronickým radarem a přistávací plochou pro vrtulníky.
Rychlost plavidla dosahuje až 30 uzlů a vejde se na ně 120 až 140 členů posádky. Televize vypuštění torpédoborce označila za zlomový krok v íránském námořním průmyslu.
Hrozí oblasti závody v jaderném zbrojení?
Chameneí v oděvu duchovního a s holí v ruce ve svém proslovu na palubě lodi řekl, že zahraniční síly v Perském zálivu ohrožují bezpečnost v oblasti. "USA a sionistický režim se snaží vnést rozkol mezi islámské země, aby odpoutaly pozornost od hlavních nepřátel, kterými jsou právě Spojené státy a Izrael," citovala Chameneího agentura AP.
Alí Chameneí s šéfem íránského námořnictva Habibulláhem Sajárím
Podle všeho tak reagoval na nedávné oznámení Washingtonu, že dodalo svým arabským sousedům zmodernizované rakety Patriot a vyslalo do Perského zálivu další lodi schopné sestřelit rakety ve vzduchu, které mají ochránit před případným íránským útokem.
Americká ministryně Hillary Clintonová zároveň tento týden při návštěvě Kataru a Saúdské Arábie varovala, že pokud Írán neustoupí od kontroverzních částí svého jaderného programu, vyvolá to v oblasti závody v jaderném zbrojení. Jaderných ambicí Teheránu, proti nimž protestuje zejména Západ, se obávají i státy na Blízkém východě a v Perském zálivu, kde na rozdíl od šíitského Íránu vládnou sunnité.
"Islám zbraně hromadného ničení zakazuje"
Podle ajatolláha Chameneího, který má podle ústavy poslední slovo ve všech státních záležitostech a je i vrchním velitelem ozbrojených sil, Írán o jaderné zbraně neusiluje a islám zakazuje zbraně hromadného ničení za jakýchkoli okolností.
Představení torpédoborce se pro Írán stalo další vítanou příležitostí, jak ukázat soběstačnost tváří v tvář sankcím a snahám USA a jejich spojenců o izolaci této země. Kompletní zbrojní program odstartoval Írán v časech zničující války s Irákem v letech 1980-88, kdy se potřeboval vyrovnat s americkým zbrojním embargem.
Agentura AP připomněla, že od roku 1992 už Írán postupně oznámil produkci vlastních stíhaček, torpéd, antiradarových systémů, tanků a obrněných vozů.
