Mám na mysli nomenklaturní bývalé komunisty Kočárníka a Tlustého nebo účelové spojování některých našich komunálních politiků s KSČM. Mně osobně se to taky silně nelíbí, nicméně náruč nezadržitelně otevírá českým komunistům česká sociální demokracie, jejíž klíčové posty zastávají kupříkladu dodnes zcela jasní formálně bývalí komunisté typu Palase či Škromacha a o koalicích v mnoha našich městech a obcích ani nemluvě. Čeští lidovci zcela přímočaře pokračují v linii Národní fronty, ostatní rádoby morální politické subjekty se potýkají s problémem přežití.
To je pouze konstatování fakt. Hlavní problém je v tom, že na rozdíl od Němců, kteří po konci 2. světové války byli schopni rozprášit fašistické politické subjekty, my Češi po dlouhé "válce" snad budeme umět prohrát sami se sebou. Když sleduji spousty lidí kolem sebe, převažuje pocit apatie, pocity vyplývající ze zcela zkreslených představ o jednoduchých řešení našich životů, rychlém nástupu blahobytu bez tvrdé práce, prostě zklamání ze standardní reality života. Nechci zde obtěžovat rozborem minulých třinácti let, kdo, jak a kdy větší či menší měrou přispěl k rozvoji demokracie v naší zemi, ale chtěl bych se podívat kupředu a vyzvat všechny sympatizanty s naší ideologií ( to není sprosté slovo ) k užší spolupráci. Je potřeba všemi zákonnými prostředky zabránit předloženým návrhům v legislativě,ať se týká vysokých daní, zdravotnictví, reformy veřejné správy, školství atd., či hlavně prosazení hodně tučné čáry za naší minulostí. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že každým dalším posílením komunistů budou tyto snahy jednoznačně potvrzeny. Vy ne ?
- středa 20. listopadu 2002
- 1