Zelení jako první ze stran s reálnou šancí, že se dostanou do Sněmovny, přijali pravidlo, že v každé trojici kandidátů musí být jedna osoba opačného pohlaví. To zaručuje minimálně třetinové zastoupení žen na kandidátkách ve všech krajích.
"Kvóty jsme si určili dobrovolně, ale jako přechodné opatření, které ženám pomůže, by podle mě měly být stanoveny i zákonem," říká šéf Strany zelených Martin Bursík.
Volební lídr křesťanských demokratů v Praze, ministr zahraničí Cyril Svoboda, z kvót pro ženy udělal jedno ze svých stěžejních předvolebních témat. "Zákon má jasně stanovit kvóty, aby si voliči mohli vybírat i z žen," tvrdí Svoboda.
Zaskočil vlastní stranu
Když tento nápad představil v předvolební diskusi pražských lídrů, šéfa své strany Miroslava Kalouska překvapil. "Jde o osobní iniciativu Cyrila Svobody. Není to ve volebním programu KDU-ČSL, stejně jako v něm není, že je žena podřízena muži," řekl Kalousek v narážce na to, o čem mluvil právě Svoboda před minulými volbami.
"Vztah muže a ženy nikdy není rovný ani rovnoprávný, ta rovnost je jenom v důstojnosti. Žena má být podřízena muži," tvrdil totiž ještě v květnu 2002 Cyril Svoboda. Právě KDU-ČSL, ale také ODS a komunisté mají po dvou ženách na místě lídrů, sociální demokracie má v čele kandidátky jen jednu ženu.
"Jsem kategoricky proti kvótám," řekl o víkendu předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. Ve své stínové vládě, kterou právě rozpouští, měl také jen dvě ženy – místopředsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou a poslankyni Alenu Páralovou.
Premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek má méně kategorický postoj než Topolánek "Dříve jsem měl s kvótami také velký problém, ale teď si myslím, že ve výhledu nějakých pěti či sedmi let by mohly být přijaty," řekl MF DNES Paroubek.
V sociální demokracii platí vnitřní kvóty, které se neuplatnily při sestavování kandidátek – ve funkcích má být čtvrtina žen. I proto se místopředsedkyní mohla stát Jana Vaňhová. Zato třeba u lidovců ženu v užším vedení strany nemají.
To, že se politici-muži začali seriózně bavit, jak pomoci ženám – a to i třeba kvótami – proto vítá místopředsedkyně Sdružení žen KDU-ČSL Daniela Rázková. "Bez přesvědčování a osvěty by nic takového muži slibovat nezačali. Velký vliv má i to, jak to vypadá v západní Evropě, kde kvóty sehrály pozitivní roli jako přechodné opatření," míní Rázková.
Školení pro nové političky
Víc žen do politiky se snaží dostat i organizace Fórum 50 %. Spolu se sdružením Gender studies pořádá kurzy, které mají pomoci ženám, jež se chtějí prosadit v politice. První kolo kurzu proběhlo o víkendu a zúčastnilo se ho dvanáct žen. Některé už političkami jsou – za KDU-ČSL, za stranu Rovnost šancí či za SNK Evropské demokraty. Jiné o vstupu do politiky uvažují.
"Kurz by je měl naučit, že ve spolupráci dosáhnou daleko víc. Chceme, aby se připravily na to, co je v politice čeká, a naučily se pracovat s médii," říká jedna z organizátorek školení pro ženy, Miluš Kotišová.
Ženy se třeba učí, jak mluvit jasně a stručně, vystihnout podstatu. A taky je kurz učí "triky", jak zvládnout trému. "Až skončíme, bude mít každá z vás svou fotku s politickým program na vlastní webové stránce," slibuje Kotišová ženám, které se rozhodly obětovat volné soboty a místo toho se učit.
Jak jsou důležité kvóty, se účastnicím kurzu snažila vysvětlit Zuzana Uhdeová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. "Je dokázáno, že hranicí je třicet procent. Teprve když je žen v nějaké organizaci – a je jedno, zda je to politická strana či jiná společnost – víc než třicet procent, přestávají se negativně vymezovat vůči ostatním a začnou spolupracovat. A najednou už není tak těžké něco společně prosadit. I proto mají kvóty smysl," tvrdí.
Organizace Fórum 50 % chce po volbách vyhodnotit soutěž o stranu, která je nejpřátelštější k ženám. "Půjde o analýzu, kolika ženám ze strany se podařilo dostat do Sněmovny, tedy kolik jich bylo na volitelných místech kandidátky," uvedla Lenka Bennerová, ředitelka organizace Fóra.
