Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Levná ropa je pro země Zálivu pohromou, chystají se zavést daně

  21:00aktualizováno  21:00
Šest států Perského zálivu se kvůli neustále klesající ceně ropy dostalo do situace, na kterou nejsou zvyklí - musí šetřit. Poprvé v historii se tak rozhodli, že získají peníze od obyvatel skrze daň z přidané hodnoty a dorovnají tak v rozpočtech výpadek příjmů z černého zlata.

Dobrovolníci čistí písek od ropy v Refugio State Beach v kalifornské Goletě (21. května 2015). | foto: Reuters

Rozhodnutí je pro státy Zálivu radikální změnou politiky, píše web The Times. Až doposud státy vybíraly od svých občanů jen určité poplatky jako je například silniční mýto. Daň z příjmu nebo daň z přidané hodnoty však neexistuje.

Pád cen ropy

Ceny ropy tlačí dolů od loňského léta vysoká nabídka způsobená především rozmachem těžby z břidlicových ložisek ve Spojených státech. Další ránu trh dostal v létě při propadu čínské burzy (více zde). Situaci nepomohl ani listopadový krok OPEC, který se rozhodl nezasahovat proti poklesu cen ropy omezením produkce (zprávu OPEC o vývoji ceny a produkce ropy najdete zde).

O zavedení druhé jmenované se Rada pro spolupráci arabských států (GCC) nyní dohodla. Nulová sazba by se vztahovala na zdravotní péči, vzdělávání, sektor sociálních služeb a 94 vybraných potravin. V některých oblastech, jako jsou třeba finanční služby, ale dohoda stále chybí.

Opatření se má dotknout celkem šesti států sestávajících ze Saúdské Arábie, Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Ománu a Spojených arabských emirátů. Jako lhůtu pro předložení návrhů na zavedení daně si státy stanovily tři roky.

Podle analytiků by země měly daň zavést společně a najednou, aby se omezilo pašování a ochránila konkurenceschopnost. Jednání ohledně danění obyvatel přitom vedou státy Zálivu už roky. Jejich ekonomiky jsou totiž podobně zranitelné pohybem cen ropy, protože příjem z jejího prodeje tvoří dominantní část státních příjmů. Vlády mají dlouhodobě problémy diverzifikovat ekonomiku a přesvědčit obyvatele, aby začali podnikat.

Dohodě zatím vždy bránily politické problémy, nyní se však situace změnila. „Můžeme čekat zpomalení ekonomiky. Útraty vlády nemohou zůstat na současné úrovni a produkce ropy nemůže růst tak, jak rostla v roce 2015,“ popsal současný stav na Blízkém východě ekonomickému webu Bloomberg analytik Marios Maratheftis z mezinárodní bankovní společnosti Standard Chartered.

Graf ceny ropy za poslední rok. (10. prosince 2015)

Graf ceny ropy za poslední rok. (10. prosince 2015)

Podle odhadů banky Citi bude celosvětový přebytek ropy a ropných produktů, který tlačí ceny dolů, pokračovat až do roku 2017. „Úroveň celkového přebytku nyní trh odhaduje mezi 500 tisíci až 2 miliony barelů denně. Tento přebytek by se mohl dále zvýšit o dalších cca 500 000 barelů v okamžiku zrušení sankcí vůči Íránu,“ píše agentura Bloomberg.

Cena se podle statistik OPEC nyní pohybuje na zhruba 35 dolarech za barel (asi 865 korun) a je na svém minimu od finanční krize. Ještě loni v červnu se přitom ceny pohybovaly nad hranicí sta dolarů za barel.

Peníze nejsou, ale válčí se dál

Saúdská Arábie, jakožto největší světový exportér ropy, byla už nucená sáhnout do svých investičních fondů, aby pokryla rostoucí deficit státního rozpočtu. Podle Maratheftise by tamější ekonomka potřebovala cenu ropy okolo 95 dolarů za barel (asi 2 347 korun), aby se s krizí vyrovnala.

Zároveň však připomíná, že ani současná situace není až taková tragédie. „Oni si shromažďovali úspory během dobrých časů. Jen v tamních bankách mají uloženo 350 miliard dolarů (asi 8,6 bilionu korun). Deficit mají přitom 75 miliard dolarů (asi 1,9 bilionu korun). Oni mohou klidně dorovnávat ten deficit několik let a nemít žádné dluhy,“ uklidňuje Maratheftis.

Cena ropy padá, šejkové se učí umění šetřit

O tom svědčí i fakt, že ačkoliv je nyní Saúdská Arábie na první pohled v problémech, nijak se to nepodepsalo na její zahraniční politice. Nadále podporují povstalce v Sýrii a bojují proti rebelům v Jemenu.

Kromě Saúdské Arábie se však padající ceny ropy podepsaly i na dalších státech. Šejk Tamim bin Hamad al-Thání, který vládne Kataru, řekl, že současná štědrá politika státu je u konce. Vláda podle něj už nemůže „poskytovat všechno“. Hodně lidí je závislých na státu a to „snižuje motivaci jednotlivců, aby byli progresivní,“ nechal se slyšet al-Thání minulý měsíc.

Stejně tak se očekává, že Spojené arabské emiráty, které byly až donedávna lákadlem bohatství a luxusu, skončí ke konci letošního roku s dluhy, a to poprvé od roku 2009.

Nejhůře je na tom Bahrajn a Omán, kteří jsou nejmenšími producenty ropy v rámci GCC. Bahrajn se dočasně může spolehnout na podporu z Rijádu, který mnozí politologové označují za „staršího bratra Bahrajnu“. Pád Bahrajnu do krize by tak podle ekonomů mohl být strmý a vláda už nyní ohlásila, že veškeré výdaje musí snížit o třetinu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.