"Soudkyně hovořila s jeho matkou, která řekla, že se už měsíc pohybuje po území celé České republiky a hledá si práci. Soud proto požádal o jeho předvedení
policii," řekla pracovnice soudu. Soud odročil případ už jednou, když mladíci odmítli vypovídat.
Po více než pěti letech se dostal před soud případ žhářských útoků proti romským rodinám v Krnově. "Šest mladíků čelí obžalobě, že ze zášti k Romům, v úmyslu způsobit těžkou újmu nebo smrt, hodili do bytů obývaných krnovskými Romy láhve naplněné hořlavinou se zapálenými doutnáky," uvedl státní zástupce. Aleši Chlopčíkovi a Martinu Balcarovi, kteří byli u obou útoků, hrozí za násilí pro skupině obyvatel a jednotlivci a obecné ohrožení až patnáct let vězení.
"Jedná se o čítankový případ toho, jak se z původně bagatelizované věci stal závažný případ s vysokou trestní sazbou," komentoval Markus Pape z Evropského centra pro práva Romů, které monitoruje případy útoků s rasovým motivem. Útočníci byli původně obžalováni jen z poškozování cizí věci.
Mladíci, z nichž někteří tehdy ještě neměli osmnáct let, zaútočili na romské domy dvakrát, a to v rozmezí dvou týdnů. Z jedné zápalné láhve vznikl požár, který majitel bytu uhasil. Při druhém útoku dopadla láhev na postel, která vzplála, začalo hořet. Oheň uhasili hasiči.
Všichni obžalovaní odmítli vypovídat. Z výpovědí na policii, z nichž může senát vycházet, vyplývá, že pouze Miroslav Mielcárek, který se podílel na druhém útoku, připustil, že šlo o odvetu Romům. "Napadli nás předtím v restauraci. Chtěli jsme jim to oplatit. Naplnili jsme dvě láhve petrolejem, ucpali je hadry. Kdo je zapaloval a házel, nevím. Čekal jsem v autě," vypovídal tehdy. Přiznal ale, že si pro odvetu nevybrali konkrétně ty muže, s nimiž se střetli, ale zaútočili na náhodné byty domu, o němž věděli, že v nich žijí početné romské rodiny s dětmi.
Případy jsou velmi podobné útoku z roku 1998, kdy podobná zápalná láhev způsobila požár v přízemním bytě rodiny Kováčových a velmi těžce zranila starší ženu. Aleš Chlopčík, který přiznal, že patří k příznivcům hnutí skinheads, v případu figuruje jako jeden z hlavních obžalovaných, má spojitost i s útokem na Kováčovy. Vystupuje tam jako jeden z hlavních svědků. Požár u Kováčových nebyl poslední oheň tohoto druhu v Krnově, brzy poté někdo popálil auto patřící romské rodině.
Emilie Žigová, která byla při požáru přízemního bytu těžce popálená na nohou, má dodnes velké bolesti a špatně chodí. Její příbuzní i ona samotná však tvrdí, že nikoho z útočníků neviděli.
Případ označují právníci za velmi složitý. Mladíky zatkli kriminalisté v několika dnech následujících po žhářském útoku. Při domovních prohlídkách u nich našli materiály týkající se fašismu. Chlapci byli známí tím, že se oblékali jako skini a pronášeli urážlivé výroky na adresu Romů.
Někteří jejich známí i sestra jednoho z nich vypověděla, že se mezi jejich přáteli po útoku mluvilo o tom, že byt zapálili oni. Někteří jejich přátelé tvrdili, že o tom obžalovaní mluvili v hospodě. Před soudem však svědci nakonec změnili výpovědi tak, že vyzněly ve prospěch obžalovaných.
Bruntálský státní zástupce Libor Malý označil vývoj kauzy za ukázku nedokonalosti našeho právního systému. "Nemohl jsem využít stěžejní důkaz - jejich doznání," vysvětlil. Mladíci se totiž po zatčení přiznali, ale odmítili to zopakovat do protokolu, takže z právního hlediska to je stejné, jako by se nikdy nepřiznali.
"Nejsou žádní přímí svědci útoku. Nikdo neviděl, že by mladíci měli zápalné láhve. Ani zkoumání jejich oděvů neukázalo žádné stopy po zplodinách z hoření. Ani nepřímé důkazy podle nás netvoří ucelený řetězec, který by ukázal jejich vinu," vysvětlil předseda senátu, proč mladíky původně zprostil obžaloby.
Radek Bedri, Jan Bučko a Jaroslav Bahníček obžalovaní z obecného ohrožení, těžkého ublížení na zdraví a poškozování cizí věci při předešlých líčeních odmítli vypovídat. Hrozí jim až čtyři roky vězení, protože v době útoku byli mladiství.
Kauzu sledují aktivisté zabývající se ochranou lidských práv. "Opravdu nevylučujeme, že za útokem stál ještě někdo jiný. Problém je však v tom, že to zřejmě policie řádně nevyšetřila," uvedl už dříve Markus Pape z Evropského centra pro práva Romů. "Udělali jsme maxixmum a bylo velmi obtížené ty mladíky vůbec dostat před soud," tvrdí naopak bruntálský policejní ředitel Milan Navrátil.
