Fyzické útoky přicházejí nejčastěji od opilců, narkomanů, duševně chorých či starých nemocných lidí v léčebnách: podle hrubých statistik utrpí nějakou fyzickou újmu deset lékařů či zdravotních sester do roka.
V poslední době však, říkají někteří zdravotníci, přibývá pacientů, kteří nešetří přinejmenším slovními útoky. Vadí jim, že dlouho čekají, že musí někdy připlácet, že se na ně doktor - někdy též a priori rozčilený - zatváří nepříjemně.
"Zrovna dnes jsem objednal pacienta na ošetření až za šest týdnů. Dřív to nešlo. Řekl mi: Na to se ti můžu vy...., ty hajzle," vylíčil svou čerstvou zkušenost předseda Lékařského odborového klubu a internista vysočanské nemocnice v Praze Milan Kubek.
Je to jistá daň za jinak správný trend, že pacienti už dnes nejsou v tak nerovnoprávném postavení, soudí lékaři. "Mohou jít jinam, mohou si stěžovat, to vše se může podepisovat na tom, že pacienti nám občas od plic vynadají," uvedla onkoložka z pražské Thomayerovy nemocnice Jitka Abrahámová.
Pacienti to mnohdy vidí spíše opačně: podle nich agrese často přichází tehdy, když s nimi lékař jako s rovnocennými nejedná. Zda je to však s násilím na zdravotnících stejné jako třeba s rostoucí agresivitou žáků ve školách, nelze objektivně říci. Statistiky chybějí.
"Evidujeme stížnosti pacientů na lékaře, nikoli lékařů na pacienty," vysvětluje prezident stomatologické komory Jiří Pekárek. A Jan Drašnar z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče doplňuje: "Některé sestry například berou útoky od pacientů jako běžnou součást profese - a nikam to ani nehlásí."
Vážnějších fyzických napadení je podle Drašnara tak deset do roka. Tři čtvrtiny jdou na vrub afektu opilců, narkomanů či duševně chorých. Ale zbytek žádnou takovou "polehčující okolnost" nemá. V archivech policie a záchranné služby lze nalézt například následující případy:
- devatenáctiletý mladík se loni na toaletách na pražském náměstí Republiky předávkoval heroinem, a když ho lékaři přivedli k vědomí, chtěl po nich zpátky tisícikorunu za drogu, jejíž účinek mu "ukradli";
- na liberecké chirurgii napadl před dvěma roky pacient bezdůvodně dvě zdravotní sestry. Jedna z nich má trvalé zranění krční páteře a musela opustit profesi.
|
Tři různé typy útoků pacientů na lékaře • Pacient útočí slovně • Pacient ohrozil lékařův život 25. ledna 2000, psychiatrická ordinace v Karviné: • Pacient lékaře zavraždil |
Prezidentovi stomatologické komory Jiřímu Pekárkovi zase vadí, že zatímco pacient si může lékaře vybírat, lékař možnost volby nemá. Psycholog Slavomil Hubálek souhlasí: "Když si uvědomíte, kolik je ve společnosti duševně nemocných, zjistíte, že lékař je vystaven velkému riziku.
A obvykle nemá vůbec šanci to rozpoznat. Musí ošetřit všechny a ani neví, čím pacientovi způsobí nějakou bolest." Za obzvlášť nebezpečné považuje Hubálek množství legálně držených zbraní - právě jednou takovou zastřelil minulý týden pacient svého zubaře v Ječné ulici. Podle Hubálka v ordinaci nemá zbraň co dělat.
Setkal se s ní ovšem například i další pražský zubní lékař Jiří Petr: "Sestra mi říkala, že když vyzvala doprovod jednoho ruského pacienta, aby si odložil kabát, měl pod ním tři pistole. Kdybych to byl věděl, asi bych se docela bál," uvedl lékař.
"Na doktora si dnes pacienti snadno troufnou, protože si myslí, že mají na všechno nárok a že doktor je jejich sluha, ještě ke všemu špatně placený," konstatuje šéf Lékařského klubu Milan Kubek. "A taky špatně oblečený," dodává Jan Drašnar z Odborového svazu a myslí to zcela vážně. Kdyby podle něho zdravotníci nosili místo pomačkaných a neforemných bílých plášťů z nekvalitního materiálu slušivější a lépe střižený pracovní oděv, měli by k nim pacienti větší respekt.
A kdyby se také více usmívali a jednali s pacienty lépe, uznává Milan Kubek. Přiznává, že když se někdy lékař nevrle podívá na pacienta, protože jej vzbudil ve čtyři ráno ve službě, není ke konfliktu daleko. S tímto apelem se v souvislosti s tragickým případem z minulého týdne obrátil na lékaře a ministra zdravotnictví Bohumila Fišera Svaz pacientů.
Jeho předseda Luboš Olejár vyzval pacienty, aby "nevraždili své lékaře", lékaře pobídl, aby se chovali důstojně k pacientům, komunikovali s nimi a omluvili se za případná pochybení. A ministra požádal, aby řádně řešil stížnosti nemocných a zřídil centrální registr.
"Je nám známo, že jsou případy, kdy pacient je v nerovnoprávném postavení a cítí se ukřivděn. Opakovaně žádáme, zřiďte na ministerstvu centrální registr stížností, které také bude ministerstvo řešit za účasti postižených pacientů, a ne posílat k vyřízení pachateli," napsal Olejár.
