Exploze si vyžádala šestnáct obětí, zraněno je přinejmenším 40 lidí, z nichž patnáct je v kritickém stavu. Výbuch poškodil i vedle zaparkovaný druhý autobus, který používala izraelská armáda. Na místo neštěstí na rušné křižovatce v centru přístavního města se sjely sanitní vozy a policie. Přístupové cesty do města jsou zcela zablokovány.
Kvůli nebezpečí nových atentátů byly izraelské bezpečnostní síly uvedeny do stavu nejvyšší pohotovosti.
K atentátům se přihlásilo militatní hnutí Islámský džihád
Jen několik hodin po palestinských sebevražedných atentátech v Jeruzalémě, k nimž se podle tvrzení britské rozhlasové stanice přihlásilo militantní hnutí Islámský džihád, izraelské bezpečnostní síly na předměstí jeho východní (arabské) části zatkly několik palestinských extremistů.
Podle informací vojenské rozhlasové stanice patří zatčení Palestinci k Islámské koleji v palestinské vesnici Abú Dís, která je jedním z ohnisek palestinského nacionalismu. Izraelské úřady se zatím k záležitosti nevyjádřily.
Jeruzalém hlídají stovky policistů
V Jeruzalémě byly rozmístěny stovky policistů a na přístupových komunikacích do města, především na hlavní silnici vedoucí z Tel Avivu, byly umístěny zátarasy. Silné oddíly policistů byly rozmístěny také v okolí tržiště Machane Jehuda v centru města, kde bylo v minulosti také spácháno několik atentátů.
Silniční zátarasy byly vztyčeny i v okolí dalších měst - zejména severně od Tel Avivu a v Negevské poušti v jižním Izraeli. Policie vyzvala obyvatelstvo, aby "zachovalo trpělivost a bylo ostražité".
Zesíleny byly i hlídky pohraničních stráží podél tzv. zelené linie oddělující izraelské území od západního břehu Jordánu; jejich úkolem je zabránit proniknutí dalších případných palestinských atentátníků.
Palestinské vedení svolává mimořádné zasedání
Palestinské vedení tvrdě odsoudilo nedělní atentát v Haifě a svolalo naléhavé zasedání vedoucích palestinských činitelů, které bude řídit Jásir Arafat. Oznámily to podle agentury AFP palestinské oficiální zdroje.
V souvislosti s haifským atentátem izraelský ministr zahraničí Šimon Peres na odpoledne povolal k mimořádné schůzce zahraniční velvyslance v Izraeli. Hodlá je seznámit s mimořádně závažnou situací v Izraeli, oznámil rozhlas.
Toto rozhodnutí vzešlo ze zasedání bezpečnostního kabinetu izraelské vlády, kterému Peres předsedal v nepřítomnosti premiéra Ariela Šarona. Šaron je na návštěvě Spojených států, kterou však kvůli situaci ve své zemi zkrátí a plánuje návrat do Izraele ihned po jednání s prezidentem Georgem Bushem.
Ve stručném komuniké dal bezpečnostní kabinet zelenou ministrovi obrany Benjaminu ben Eliezerovi, aby začal uplatňovat opatření, která navrhoval. O jaká opatření jde, zatím není nic známo.
Americký prezident Bush odsoudil atentáty v Jeruzalémě
Americký prezident George Bush rozhodně odsoudil sobotní atentáty v Jeruzalémě a vyzval prezidenta palestinské autonomie Jásira Arafata, aby ihned dal vypátrat a zadržet pachatele.
"Rozhodně atentáty odsuzuji jako vražedné činy, které nikdo, kdo má rozum, nemůže tolerovat a které nelze nijak ospravedlnit... Nyní více než kdy jindy musí... Arafat a palestinská samospráva dát najevo svým jednáním, a nikoli pouhými slovy, svou oddanost boji proti terorismu," prohlásil.
Bush také vyjádřil telefonicky soustrast izraelském premiérovi Arielu Šaronovi, který je na návštěvě v USA, a řekl mu, že se s ním setká v Bílém domě v neděli v poledne.
Schůzka Bush-Šaron byla plánována na pondělí, ale izraelský premiér poté, co se dozvěděl o atentátech, se vyjádřil, že by se chtěl s Bushem sejít dříve, aby mohl co možná odletět do vlasti.
Americký ministr zahraničí Colin Powell podle vlastního prohlášení dal Arafatovi jednoznačně najevo, že takové atentáty, jaké byly v sobotu spáchány v Jeruzalémě, se nesmějí opakovat. Americký emisar Anthony Zinni, který se pokouší zprostředkovat mezi Izraelem a Palestinci, uvedl, že Arafat musí teď bez jakéhokoli odkladu a bez výmluv vydat spravedlnosti osoby, které stojí za atentáty.
Zinni sdělil, že s Arafatem hovořil a že mu "naprosto jasně řekl, že osoby odpovědné za přípravu a spáchání atentátů musejí být zadrženy a vydány spravedlnosti". Podle něho "to je naléhavý úkol, který nelze odkládat, nebo se vymlouvat za nerozhodné konání".
Palestinští extremisté zabili v Gaze izraelského civilistu
Jeden židovský osadník byl v neděli ráno zabit palestinskými ozbrojenci, kteří zahájili palbu na kolonu automobilů nedaleko dvou židovských osad v severní části pásma Gazy. Dalších pět lidí utrpělo při útoku zranění.
Do pronásledování Palestinců se pustila izraelská vojenská hlídka a později mezi nimi došlo k prudké přestřelce. Palba znemožnila sanitním vozům přístup ke zraněným, upozornil mluvčí záchranné služby.
Izraelští osadníci v severní části poloostrova Sinaj upozorňují, že zátarasy a oplocení kolem jejich osad jsou pro ochranu před palestinskými atentátníky nedostatečné.
Egypt a Jordánsko vyzývají Izrael a Palestince ke zdrženlivosti
Egyptský prezident Husní Mubarak vyjádřil politování nad vražednými atentáty v Jeruzalémě a vyzval Izrael i Palestince, aby "zastavili vojenské akce a represe a předešli tak dalšímu krveprolévání". Ke zdrženlivosti vyzvali izraelské úřady i jordánští představitelé, protože odvetné akce by podle nich pouze vyvolaly spirálu násilí a krveprolití.
"Egypt odsuzuje všechny akce odvetného násilí, které si za terč berou nevinné, a žádá, aby byly zastaveny vojenské i odvetné akce a předešlo se tak krveprolévání," prohlásil prezident Mubarak. "Cítíme s rodinami obětí. Litujeme, že k těmto událostem došlo právě ve chvíli, kdy vyzýváme k mezinárodnímu úsilí o obnovení jednání mezi oběma stranami," dodal.
"Jordánsko vyzývá ke klidu a k poskytnutí skutečné šance úsilí zástupců Spojených států o záchranu mírového procesu," upozornil mluvčí jordánské vlády Sálih Kalláb.
"Za těchto okolností by se obě zainteresované strany měly vyhnout násilným a rozhořčeným akcím, které by vedly jen k dalšímu krveprolití," dodal ministr.
|
Hlavní události v izraelsko-palestinském konfliktu za poslední rok: | |
| 28. září 2000 |
Návštěva šéfa opoziční strany Likud Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě. |
| 12. října 2000 | Dva izraelští vojáci byli zlynčováni davem Palestinců v Ramalláhu. |
| 16.- 17. října 2000 | Izraelsko-palestinský summit v egyptském Šarm aš-Šajchu. Strany se zavázaly vyzvat k zastavení násilí, souhlasily s vytvořením komise k prošetření násilností (komise v čele s bývalým americkým senátorem Georgem Mitchellem zahájila činnost 11. prosince). |
| 22. října 2000 | Izrael se po skončení celoarabského summitu v Káhiře rozhodl pozastavit mírové rozhovory s Palestinci. |
| 9. listopadu 2000 | U Betléma zabit jeden z vojenských vůdců hnutí Fatah Jásira Arafata Husajn Abaját. |
| 19.- 23. prosince 2000 | Izraelsko-palestinské separátní mírové rozhovory na letecké základně Bolling u Washingtonu. Americký prezident Bill Clinton navrhl předání východního Jeruzaléma včetně Chrámové hory a 95 procent území okupovaných Izraelem pod palestinskou správu. Izrael plán podmínečně přijal. |
| 28. prosince 2000 | Barak odmítl přijet do egyptského Šarm aš-Šajchu na plánovaný summit s Arafatem a Mubarakem. |
| 31. prosince 2000 | Palestinci zastřelili Benjamina Zeeva Kahaneho, syna zakladatele ultrapravicové protiarabské strany Kach Meira Kahaneho; následně zabit člen hnutí Fatah Sábit Sábit. |
| 21. ledna 2001 | Izraelská a palestinská delegace jednaly v egyptské Tabě; rozhovory skončily 27. ledna bez dohody; Barak se rozhodl zastavit kontakty s Palestinci do voleb v Izraeli. |
| 6. února 2001 | V premiérských volbách v Izraeli zvítězil Ariel Šaron, jenž odmítl rozhovory s Palestinci, které by vycházely z lednových jednání v Tabě. |
| 17. dubna 2001 | Izrael po minometných útocích Palestinců poprvé od vzniku palestinské samosprávy v roce 1994 obsadil část palestinského území v pásmu Gazy. |
| 27. března 2001 | USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN o vyslání mezinárodních pozorovatelů na ochranu Palestinců. |
| 4. května 2001 | Izraelcům a Palestincům byla předána zpráva Mitchellovy komise, která vinu za násilí připsala oběma stranám, vyzvala k zastavení násilí, zastavení rozšiřování židovských osad a k obnově mírového procesu. |
| 1. června 2001 | Dvaadvacet mrtvých a na sto zraněných si vyžádal sebevražedný atentát v Tel Avivu. K útoku se přihlásily oddíly Kásam, ozbrojené křídlo hnutí Hamas. |
| 13. června 2001 | V platnost vstoupilo příměří, které navrhl šéf americké zpravodajské služby CIA George Tenet. |
| 31. července 2001 | Izraelský útok proti sídlu organizace Hamas v Nábulusu: osm mrtvých Palestinců. |
| 9. srpna 2001 | Islámský džihád stál za útokem v Jeruzalémě (16 mrtvých a 80 zraněných). Izraelská armáda obsadila úřadovnu palestinské samosprávy ve východním Jeruzalémě (Orient House). |
| 27. srpna 2001 | Izraelská armáda zabila šéfa radikální Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP) Abú Alího Mustafu. |
| 9. září 2001 | Při třech atentátech zemřelo pět Izraelců a 80 osob bylo raněno. Izraelská policie zatkla palestinského státního ministra Zijáda abú Zijáda podezřelého z podílu na atentátech. |
| 16. září 2001 | Izraelská armáda oznámila, že zřizuje asi 30 kilometrů dlouhé "uzavřené vojenské území" na západním břehu Jordánu, které mělo zabránit nebezpečným Palestincům v pronikání do Izraele; v platnost vstoupilo 24. září. |
| 18. září 2001 | Jásir Arafat oznámil, že "striktně nařídil" dodržovat úplné příměří s Izraelem. Příměří odmítly tři radikální palestinské skupiny, Islámský džihád, Hamas a Fatah - Intifáda. |
| 23. září 2001 | Izrael vyzval palestinskou samosprávu, aby mu vydala Marvána Barghútího, generálního tajemníka hnutí Fatah. Šaron oznámil, že je rozhodnut dát Palestincům možnost založit vlastní stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy výměnou za ukončení palestinského terorismu. |
| 26. září 2001 | Na mezinárodním letišti v Gaze se setkal Arafat s izraelským ministrem zahraničí Šimonem Peresem; dohodli se, že Izraelci a Palestinci obnoví bezpečnostní spolupráci. |
| 17. října 2001 | Při atentátu v Jeruzalémě zahynul izraelský ministr cestovního ruchu Rechavam Zeevi; k útoku se přihlásila radikální Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). V dalších dnech izraelská armáda obsadila okolí řady palestinských autonomních měst na západním břehu Jordánu, z nichž se pak postupně stáhla (naposledy 27. listopadu z Džanínu). |
| 26. října 2001 | Ozbrojená křídla pěti palestinských stran (Fatah, Hamas, Islámský džihád, PFLP a DFLP) odmítla ukončení intifády a vyzvala k pokračování v ozbrojeném boji s Izraelem. |
| 23. listopadu 2001 | Při izraelském útoku zahynul u Nábulusu významný vojenský velitel Hamasu Mahmúd abú Hanúd. |
| 2. prosince 2001 | - Palestinské vedení vyhlásilo na územích pod svou kontrolou v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu výjimečný stav. |
 Šest lidí zahynulo a desítky dalších byly těžce zraněny při pumových atentátech, které 1. prosince v centru Jeruzaléma spáchali dva palestinští sebevražední útočníci. |
 Zdravotníci poskytují první pomoc muži zraněnému při pumových atentátech, které 1. prosince 2001 v centru Jeruzaléma spáchali dva palestinští sebevražední útočníci. |
 Mladá žena reaguje se zděšením na hrůzostrašné scény, které se odehrávaly 1. prosince 2001 v centru Jeruzaléma po pumových atentátech spáchaných dvěma palestinskými sebevražednými útočníky. |
