Premiér Bohuslav Sobotka společně se starostkou Dagmar Zvěřinovou, hejtmanem Jiřím Běhounkem a ředitelem školy Zdeňkem Musilem (zleva) po tragédii před žďárskou školou.

Premiér Bohuslav Sobotka společně se starostkou Dagmar Zvěřinovou, hejtmanem Jiřím Běhounkem a ředitelem školy Zdeňkem Musilem (zleva) po tragédii před žďárskou školou. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Žďárská tragédie se nesmí opakovat. Vláda má plán na bezpečnější školy

  • 60
Vláda v pondělí schválila opatření, která mají zabránit tomu, aby psychicky nemocní lidé představovali nebezpečí pro školáky. Plán zahrnuje vyhlášku o minimálním standardu bezpečnosti na školách a Fond pro podporu zabezpečení škol. Děti se navíc začnou učit, jak se chovat v krizových situacích.

Zprávu po říjnové tragédii na střední škole ve Žďáru nad Sázavou sestavili na pokyn premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) šéfové ministerstev spravedlnosti, školství a zdravotnictví.

Materiál, který vládě předložila ministryně spravedlnosti Helena Válková, obsahuje analýzu a návrh opatření, která mají zamezit opakování podobných tragických událostí. Po útoku psychicky nemocné ženy, kterou dříve soud propustil z ústavního léčení do ambulantního, v říjnu zemřel ve Žďáru student a další lidé byli zraněni (více o útoku najdete zde).

„Resorty po provedených šetřeních zjistily, že nyní neexistuje na poli bezpečnosti ve školách a školských zařízeních ani v rozhodovací praxi ve věcech ochranného léčení minimální standard, jehož důsledné dodržování by vedlo k omezení rizik spojených s bezpečností na školách, respektive s problematikou ochranného léčení,“ sdělil před jednáním vlády resert spravedlnosti, který zprávu předložil.

Školy budou z nového fondu čerpat prostředky na zabezpečení

Autoři zprávy proto navrhli několik opatření, která mají situaci změnit. Za Ministerstvo školství patří mezi hlavní z nich přijetí vyhlášky o minimálním standardu bezpečnosti na školách, vytvoření Fondu pro podporu zabezpečení škol a zajištění kurzů, na kterých by se děti učily, jak se chovat v krizových situacích včetně vstupu cizího člověka do školní budovy.

Zabezpečení škol

Jen na přibližně pěti procentech škol se zabezpečení po běžném posouzení jeví jako rizikové, takže by bylo vhodné ho znovu zkontrolovat, uvedla Česká školní inspekce v závěrečné zprávě shrnující aktuální stav zabezpečení škol. Navzdory nízkému procentu škol vyhodnocených jako rizikových by samotné školy ovšem uvítaly podporu v této oblasti.

Inspekce zkontrolovala celkem 5 477 škol a školských zařízení, což je více než polovina těchto institucí zapsaných ve školském rejstříku. Naprosto nezabezpečeno bylo devět mateřských, čtyři základní a dvě střední školy. Naopak v devadesáti procentech případů zabezpečení při vstupu inspektora do školy fungovalo.

Vstupy do škol jsou nejčastěji zajištěny zamčenými dveřmi. Ve třiceti procentech základních a bezmála polovině středních škol jsou nainstalovány kamerové systémy. Polovina středních škol používá elektronické čipy. Nejhůře technicky zabezpečeny jsou během výuky jazykové, vyšší odborné a základní umělecké školy. Necelá pětina z nich nemá vůbec žádné technické zabezpečení.

O zamezení vniknutí cizích lidí do škol se starají také učitelé a nepedagogičtí pracovníci škol.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) už dříve uvedl, že podle závěrů kontroly České školní inspekce (ČSI) je většina českých škol velmi dobře zabezpečena proti tomu, aby se do nich dostal někdo cizí. Ostatním školám chce pomoci zřízením fondu, z nějž by čerpaly prostředky na zabezpečení - a to jak na technické vybavení, tak na zaplacení lidí, kteří by hlídali u vchodů do škol. Ve fondu by podle ministra měly být řádově miliony korun.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ve zprávě prosazuje jako klíčové opatření přijetí nového zákona o výkonu ochranného léčení, který je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Dále chce sjednotit rozhodovací praxi soudů při změně způsobu ochranného léčení a stanovit povinnost soudu vyžadovat k tomuto řízení ve zvlášť závažných případech znalecké posudky. Hodlá také proškolit soudce i státní zástupce o problematice ochranného léčení prostřednictvím Justiční akademie.

Podle Válkové ukázala prověrka, kterou zadala po žďárské tragédii, že soudy ani státní zástupci nepostupují v případech přeměňování ústavního ochranného léčení na ambulantní jednotně. Rozhodnutí, kterým opavský soud v únoru propustil žďárskou útočnici do ambulantní péče, přestože před dvěma lety podobně zaútočila v Havířově, podle ní nebylo v souladu se zákonem.

Jen jeden vchod a identifikovat příchozí, doporučuje ČSI

Školy pro zajištění bezpečnosti zpravidla využívají kombinaci technických a personálních prostředků, ale situaci většinou nepovažují za optimální. Zhruba třetina by ráda zavedla zcela nové technické prostředky, například kamerové systémy, čipy a videotelefony. Uvádí to ČSI v závěrečné zprávě shrnující aktuální stav zabezpečení škol

ČSI v této souvislosti doporučila nastavení minimálního bezpečnostního standardu, který by byl ukotven ve vyhlášce Ministerstva školství. Spočívat by měl mimo jiné v používání pouze jednoho vchodu pro žáky, studenty i veřejnost. Tento vchod by navíc měl být uzamčen a vstupy kontrolovány. Cizí lidé by do prostoru školy měly být vpuštěni až po jejich identifikaci a ověření účelu návštěvy.

Ve všech prostorách školy by měl být zajištěn nepřetržitý dohled nad účastníky vzdělávání. Při akcích souvisejících se vzděláním, které se konají mimo budovu školy, by měly být zkontrolovány příslušné prostory a žáci by měli být vybaveni ochrannými a bezpečnostními prvky.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video