Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šabáb odrazil americké komando, jiné v Libyi zajalo bin Ládinova dvojníka

  7:53aktualizováno  17:22
Americké elitní síly udeřily za posledních 24 hodin na dvou místech v Africe. V Somálsku šly po velitelích milic Šabáb, které zosnovaly vražedný útok na keňský obchodní dům v Nairobi. V Libyi vojáci zadrželi teroristu viněného z pumových útoků na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998.

Jednotky SEAL Team 5 při výcviku | foto: Wikimedia Commons

Americký ministr zahraničí John Kerry v neděli operaci komentoval jako první z vysokých členů administrativy. Řekl, že teroristé "mohou prchat, ale neschovají se". "Doufám, že je jasné, že USA nikdy neupustí od snahy dopadnout osoby odpovědné za teroristické činy," řekl.

O útoku v somálském pobřežním městečku Barawe média spekulovala už během soboty. Podle některých informací měli zaútočit britští a turečtí vojáci z protipirátských patrol u somálského pobřeží. Islamisté z milic Šabáb v jednu chvíli oznámili, že zabili britského vojáka a čtyři další a jednoho Turka těžce zranili. Britové a Turci nicméně popřeli, že by se zásahu účastnili.

Kolovala také zpráva, že jeden z vůdců milicionářů zodpovědných za vražedný útok v Nairobi (více o něm například zde) byl zabit. Nakonec ale vyvstal jiný obraz operace: útočily elitní jednotky Navy SEALs, zabit byl jeden z řadových bojovníků Šabábu a komanda se stáhla poté, co se dostala do silné palby.

20 let od sestřelení "černých jestřábů" v Somálsku

Sestřelení dvou amerických vojenských vrtulníků Black Hawk (Černý jestřáb) v Somálsku a související boje byly před 20 lety do té doby nejkrvavějším dnem pro americkou armádu od války ve Vietnamu. Zahynulo 18 vojáků USA, Američané se z chaosem i hladomorem zmítaného Somálska stáhli.

Drama začalo v neděli 3. října 1993. Americké jednotky zaútočily na budovu poblíž hotelu Olympic, kde chtěly zajmout některé vůdce milic Mohameda Farraha Aidida, který výslovně válčil proti silám OSN v zemi. Milicionáři ale sestřelili dva vrtulníky a v následné bitvě a při snaze zachránit sestřelené posádky zemřelo 18 Američanů. O život přišlo údajně až 1 500 Somálců.

Režisér Ridley Scott natočil později na motivy bitvy známý snímek Černý jestřáb sestřelen.

Podobné operace provádí americká armáda zřídka, daná část Somálska patří k velmi nebezpečným, poznamenal list The New York Times. Právě zde se údajně shromažďují zahraniční bojovníci islamistických milicí.

"Útok v Barawe byl naplánován před týdnem a půl," sdělil listu nejmenovaný zdroj s tím, že akce souvisela s útokem na obchodní dům v Keni, při němž teroristé postříleli na šedesát nevinných lidí.

Zdroj ze somálské vlády potvrdil, že kabinet byl o americkém útoku informován. Bitva podle svědků trvala něco přes hodinu a na místě byly i vrtulníky.

Americké ministerstvo obrany nejdříve odmítlo cokoli komentovat. Po několika hodinách mluvčí Pentagonu George Little potvrdil, že se příslušníci armády podíleli na protiteroristické operaci v Somálsku. Žádné podrobnosti ale neuvedl.

Somálský premiér Abdi Farah Shirdon Saaid pak v neděli odpoledne řekl, že jeho vláda v boji proti Šabábu spolupracuje s mezinárodními partnery a sousedními státy.

Komandu amerického námořnictva se v roce 2009 podařilo v Barawe zabít při útoku za bílého dne keňského člena al-Káidy Saleha Alího Nabana. Letos v lednu se francouzské komando pokusilo bez úspěchu osvobodit zajatého francouzského agenta. Dva členové komanda tehdy přišli o život a Šabáb později oznámil, že rukojmí zabil. V lednu 2012 jednotky Navy SEALs zabily devět únosců a osvobodily dvě jejich rukojmí.

Po patnácti letech nad bin Ládinovým dvojníkem sklapla past

Úspěšnější než v Somálsku byli Američané v Libyi. Další jednotka zajala v sobotu ráno v Tripolisu jednoho z vůdců al-Káidy Anase Libího, který byl na seznamu nejhledanějších lidí FBI.

Libyjská vláda žádá o vysvětlení

Libyjská vláda oznámila, že o zajetí Libího nevěděla a že požádala o vysvětlení. V jejím prohlášení se také uvádí, že má zájem o to, aby její občané byli souzeni na půdě Libye bez ohledu na obvinění. Připomněla rovněž, že s USA uzavřela strategické partnerství, zejména v oblasti bezpečnosti a obrany. Jeden libyjský analytik k tomu sdělil, že jak pro libyjskou, tak pro somálskou vládu jsou obě operace katastrofou, protože je to zásah do svrchovanosti státu.

Somálská vláda prohlásila, že spolupracuje se světem i sousedními zeměmi v bojích proti hnutí Šabáb.

Libí se měl podílet na teroristických útocích na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, při kterých zemřelo 224 lidí.

Libího bratr Nabí popsal, že Libyjec zrovna parkoval před svým domem poté, co se vrátil z ranních modliteb, když ho obklopila tři auta. Muži v nich prý rozbili u Libího vozu okénko, vzali mu zbraň, naložili ho do auta a rychle s ním zmizeli. Nyní se Libyjec nachází v americké vazbě na blíže neupřesněném místě.

Jak uvedla agentura AP, na dopadení Libího byla vypsána odměna pět milionů dolarů (94 milionů korun). Libyjské úřady zatím jeho zadržení nijak nekomentovaly. Ani Američané se k akci oficiálně nevyjádřili, podle nejmenovaných zdrojů při ní žádný z vojáků nebyl zraněn. "Teroristé mohou utíkat, ale neschovají se," řekl ministr zahraničí USA John Kerry.

Libí byl považován za třetího nejhledanějšího muže a-Káidy, působil mimo jiné jako její počítačový expert. Narodil se v Libyi a na začátku 90. let se údajně přesunul do Súdánu, kde tehdy pobýval i vůdce a-Káidy Usáma bin Ládin.

Vzhledem k tomu, že byl bin Ládinovi podobný, často ho využívali ke zmatení bezpečnostních složek, když teroristický vůdce někam cestoval. V roce 1995 se přestěhoval do Británie, kde získal politický azyl a nějakou dobu žil v Manchesteru. Do Libye se údajně vrátil v roce 2011 během občanské války, které vedla ke svržení a smrti libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

Pumový útok na americkou ambasádu v Keni v roce 1998:

Autoři: ,


Témata: John Kerry




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.