Akademikům, mezi nimiž je i nositel Nobelovy ceny za fyziku Vitalij Ginzburg, vadí například snahy církve rozšiřovat ve školách výuku předmětu nazvaného Základy pravoslaví.
Deset vědců, kteří Putina vyzvali dopisem k zásahu, se také vyslovilo proti snahám řadit teologii na stejnou úroveň jako ostatní vědecké disciplíny. "Věda operuje s fakty, logikou a důkazy, ale ne s vírou," podotkli.
Proti nepatřičnému vměšování náboženství do ruské společnosti se vyslovil i člen Společenské komory Vjačeslav Glazičev.
Prezident Putin ustavil komoru kvůli sledování toho, zda jsou respektována lidská práva. Glazičev si však za svou výtku vysloužil od Svazu pravoslavných občanů nálepku nepřítele státu.
"Bez církve společnost utone v nemravnosti"
Ruští pravoslavní se proti dopisu vědců důrazně ohradili, stejně jako proti varování Vjačeslava Glazičeva, že ruská společnost se "klerikalizuje".
"Bude-li společnost zbavena mravního církevního hodnocení současného života, utone v nemravnosti a zločinu," prohlásil Svaz pravoslavných občanů a požádal prezidenta, aby Glazičev už nefiguroval v příštím složení Společenské komory. Jeho postoj prý totiž poškozuje ruské národní zájmy.
Ruská pravoslavná církev je vnímána jako církev státní, přední politici se veřejně účastní významných bohoslužeb. První ruský prezident Boris Jelcin
byl letos pohřben za účasti duchovních, jeho tělo bylo k poslednímu rozloučení vystaveno v moskevském Chrámu Krista Spasitele.
Ruští pravoslavní v současnosti například prosazují výuku "církevních mravů" už od prvních ročníků základní školy, neboť to podle jejich názoru společnosti prospěje.
Představitelé jiných konfesí si ale stěžují na
nerovný přístup do škol. Radikálně naladění pravoslavní věřící přitom pravidelně figurují mezi těmi, kteří napadají účastníky akcí, jako jsou třeba pokusy o gay a lesbické
přehlídky v Moskvě.
Rusko se oficiálně pokládá za zemi mnoha vyznání, kde kromě křesťanů žijí i muslimové, židé a buddhisté. Většina obyvatel Ruska se ale hlásí právě k pravoslaví.
