Ve spise se objevila také přesná adresa, kde se žena ukrývala. Dokument se pak dostal do rukou manželovi, před nímž prchala.
V tu chvíli pro ni přestal být bezpečným útočištěm i azylový dům pro matky s dětmi. (MF DNES z důvodů její bezpečnosti město neuvádí, ale zná je - pozn. red.)
Poté, co její adresu soud odhalil, dostala strach. Z obavy, aby ji manžel nenašel a neublížil jí nebo dítěti, téměř přestala vycházet ven - troufla si jen ve společnosti několika dalších lidí.
Na postup soudce si postěžovala i u brněnského sdružení Persefona pomáhající obětem domácího násilí. S MF DNES ale mluvit nechtěla.
Jana Křížová z Persefony má na případ jasný názor: "Soudce se dopustil velké chyby. S podobným případem jsem se ještě nesetkala. Státní orgány by si na takové omyly měly dát větší pozor."
Že adresu odtajnil přímo soudce, zažila poprvé. Častěji údaje prozrazují sociální pracovníci a pracovnice.
"Z jejich strany údaje prosáknou k samotným soudcům a oni s nimi pracují jako s běžnou adresou pro doručování. Nevnímají, že jde o utajenou adresu," vysvětluje Křížová, že soudce je v tom potom vlastně nevinně. Soud ani sociální pracovníci nechtěli včera k případu nic říct.
Soudce z Břeclavi se podle Křížové ženě omluvil. Podle zákona však nic špatně neudělal.
Ministerstvo: Vina není na straně soudce, ale ženy
"Utajovaný pobyt, v tomto případě pobyt matky v charitativním zařízení, občanský soudní řád neupravuje. Civilní řízení se totiž vyznačuje tím, že si jsou obě strany rovny, mají stejná práva, a tedy mohou nahlížet do soudního spisu," vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová.
A popírá, že by soudce pochybil. Byť se prchající ženě sám omluvil. Zaprvé se měla se soudcem na "utajení" sebe a dítěte před agresivním manželem domluvit.
"Na druhou stranu je třeba, aby se předcházelo svévolnému bránění styku s dítětem druhému rodiči či zatajování místa pobytu dítěte. Nelze spoléhat jen na tvrzení o domácím násilí. Bylo by dobře, aby byly předloženy alespoň nějaké doklady," upozornila mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová.
A trvá na tom, že žena se manželovi prozradila sama. Podle ní je ve spisech uvedena adresa trvalého pobytu. "Manžel se dozvěděl novou adresu z jejích rukou," tvrdí Kuncová.
Žena podala návrh na vydání předběžného opatření, aby dítě dostala do své péče a aby otec platil výživné.
"Matka ve svém návrhu uvedla jako adresu pobytu trvalou adresu a jako současnou adresu charitativní zařízení, v němž se zdržovala," vysvětluje Kuncová.
Podle zákona musel soud společně s rozhodnutím o nařízení předběžného opatření doručit otci dítěte i onen návrh, který podávala matka.
"Vzhledem k tomu, že uvedla v návrhu obě adresy, dozvěděl se otec adresu charitativního zařízení právě z tohoto jejího návrhu. Nebyl to tedy soud, díky kterému se otec o pobytu matky v charitativním zařízení dozvěděl," dodala.
