Pentagon označil zveřejnění těchto dokumentů za nešťastné, informace jsou prý neúplné.
V pákistánském Karáčí se v září nacházel hlavní aktér atentátu na americký torpédoborec Cole. Tento terorista Abdar Rahím Našírím byl v září v nemocnici a zotavoval se po vyjmutí mandlí. Při útoku na Cole v říjnu 2000 zahynulo sedmnáct Američanů.
Další atentátník Riduan Isamuddin, jemuž byl připsán atentát na Bali v roce 2002, 11. září nakupoval v jedné z laboratoří v Karáčí vybavení související s biologickým zbrojním programem.
Chálid Šajch Muhammad, který tvrdí, že zářijové útoky na USA vymyslel, sledoval scény z New Yorku a Washingtonu v přímém televizním přenosu.
Bin Ládin se skrýval v ubytovnách a jeskyních Tora Bora
Šéf al-Káidy Usáma bin Ládin byl podle dokumentů čtyři dny po atentátech v ubytovně v afghánské provincii Kandahár. Shromážděným arabským bojovníkům tam řekl, aby se ve jménu božím připravili na obranu Afghánistánu proti bezvěreckým okupantům.
Pro bin Ládina a jeho zástupce Ajmána Zavahrího začaly tři měsíce putování po Afghánistánu. Z obav, že bude dopaden nebo zabit, předal bin Ládin velení al-Káidy radě kmenových zástupců, jednal s vedením Talibanu a objížděl buňky al-Káidy.
Oba muži využívali tajnou ubytovnu u Kábulu. Bin Ládin v ní přijímal návštěvníky a vydával odtud rozkazy k dalším útokům na západní cíle. Nařídil například, aby se bojovníci, dosud soustředění ve výcvikových táborech, rozptýlili, a aby manželky a děti včetně některých jeho vlastních žen odešly do Pákistánu.
V den zahájení spojenecké operace proti Afghánistánu se v Kandaháru sešel s velitelem Talibanu mullou Mansúrem. V listopadu 2001 se bin Ládin jen s několika nejbližšími, mezi nimiž byl i Zavahrí, uchýlili do skalního komplexu Tora Bora.
Se Zavahrím odtud pak uprchl v polovině prosince. Měl tehdy prý velmi málo peněz a musel si půjčit sedm tisíc dolarů, které pak do roka splatil.
Káidisté plánovali zaútočit i na Gibraltaru
V prosinci se pak několik velitelů al-Káidy sešlo v afghánském pohraničním okrese Zormat a čekali, až jim al-Káida vydá zpět pasy, aby mohli přejít do Pákistánu. Plánovali přitom další atentáty, mezi nimi i útok na britskou základnu na Gibraltaru.
Po přesunu do Pákistánu Šajch Muhamamd vypracoval výcvikový program v zabíjení a únosech a také v zacházení s počítači. Nešlo prý o přípravu konkrétní akce, spíš o udržení bojovníků v činnosti. Muhammad prý měl v té době zaručený přísun peněz a byl schopen platit členům organizace ubytování a také jejich operace.
Za poskytnutí bezpečného úkrytu vyplatil jednomu z pákistánských podnikatelů půl milionu dolarů (8,2 milionu korun). Přinesl je v igelitovém sáčku. V listopadu 2002 vyzvedl jeho synovec od kurýra v hotovosti 70 tisíc dolarů. Isamuddín pak od Muhammada inkasoval 100 tisíc dolarů za "úspěšný" útok, při němž na Bali v roce 2002 zemřelo přes 200 lidí.
Dokument obsahuje dále informace o 779 osobách, které prošly Guantánamem. Dělí je do tří skupin podle rizika, které představovaly pro USA. Informace týkající se těch nejnebezpečnějších poskytují pohled na to, co se dělo v al-Káidě po zářijových atentátech, a na napětí panující mezi špičkami této skupiny.
