Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úsvit předložil referenda o odchodu z Evropské unie a odmítnutí kvót

  11:22aktualizováno  11:22
Poslanci opozičního Úsvitu předložili v parlamentu návrhy na uspořádání dvou referend. „Chtěl bych oznámit, že strana Úsvit - Národní koalice připravila spolu s Blokem proti Islámu návrhy referend o vystoupení z Evropské unie a o odmítnutí kvót,“ řekl v úterý ve Sněmovně předseda Úsvitu Miroslav Lidinský.

Válečný veterán z Afghánistánu Miroslav Lidinský se stal předsedou strany Úsvit - Národní koalice (8. 8. 2015) | foto: ČTK

„Nevěříme naší vládě, že nás před imigrací a Bruselem ochrání. Babišovi jsou milejší dotace pro Agrofert, Sobotkovi zase nejvíc záleží na přízni evropských socialistů. Proč má Slovensko odvahu postavit se Bruselu a my ne? Chceme se připojit k Velké Británii a Evropské unii jasně vzkázat, že se musí reformovat,“ řekl k návrhům Lidinský.

V referendu o kvótách pro imigranty navrhl Úsvit hned dvě otázky. „Souhlasíte s tím, aby Česká republika nedodržovala jakýkoliv právní akt Evropské unie o relokacích žadatelů o mezinárodní ochranu?“ zní první. A druhá je: „Souhlasíte s tím, aby Česká republika podala k Soudnímu dvoru žalobu proti každému právnímu aktu Evropské unie o relokacích žadatelů o mezinárodní ochranu?“

Česko se spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem postavilo proti kvótám, ale země byly přehlasovány. Slovensko chce rozhodnutí o kvótách žalovat u Evropského soudního dvora, česká vláda se naopak rozhodla podřídit většinovému rozhodnutí členských států Evropské unie.

Pro referendum ke členství v EU je předložena Úsvitem jedna otázka. „Souhlasíte s tím, aby Česká republika podle článku 50 smlouvy o Evropské unii vystoupila z Evropské unie?“ Výsledek obou referend by měl být podle podle Úsvitu závazný. „Česká republika je suverénní stát, který se o sebe dokáže postarat. Jsou tady i země, které v Evropské unii nejsou,“ řekl předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch.

Uspořádání obou referend, pokud se na tom poslanci shodnou, je podle Úsvitu možné zhruba za rok. Opoziční Úsvit ale pro své návrhy bude jen stěží získávat podporu. V obou případech jde o ústavní zákony, pro jejichž přijetí je ve Sněmovně třeba 120 hlasů a pak ještě třípětinová většina přítomných senátorů.

K vyvolání referenda kvůli kvótám o rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé země Evropské unie vyzval minulý týden exprezident Václav Klaus. „Já budu usilovat o to, a spousta lidí mě o to žádá nejrůznějšími formami, aby vláda zlegalizovala svůj postoj v Bruselu referendem či mimořádnými parlamentními volbami a to považuji za zásadní věc. Zkusím vyvolat konzultace s parlamentními i mimoparlamentními politickými subjekty, zda jsou také pro, zda existuje dostatek vůle k tomu, aby se takové referendum konalo,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro ČT Klaus (více zde).

Z politiků parlamentních stran Klausovu myšlenku podpořili jen lídr komunistů Vojtěch Filip a pak také Tomio Okamura, s nímž se Úsvit rozešel ve zlém.

„Jsem pro přijetí obecného zákona o referendu, který by umožňoval i tuto otázku řešit, myslím, že jednání o tomto zákonu je potřeba urychlit,“ uvedl pro iDNES.cz předseda komunistické strany Vojtěch Filip.

Okamura začal sbírat podpisy pro vyslovení nedůvěry vládě

Okamura přišel v úterý s tím, že začne sbírat podpisy pro mimořádnou schůzi Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. „Přišel čas, aby občané ČR dostali demokratické právo rozhodnout. Rozhodnout o tom, kdo jim má vládnout, rozhodnout mezi silným českým státem a bruselským diktátem,“ řekl Okamura. Elektronicky mu za necelý týden podepsalo 70 tisíc občanů požadavek na referendum o vystoupení z Evropské unie.

Volání po referendu kvůli možnosti odejít z EU je nerealistické podle šéfa opoziční ODS Petra Fialy. „Vláda by se měla všemi politickými i právními prostředky proti rozhodnuti Rady EU bránit. Nicméně volání po našem vystoupení z EU považujeme za nerealistické,“ sdělil iDNES.cz předseda ODS Petr Fiala (více ohlasů politiků na Klausův požadavek zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.