Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hladomor v Jižním Súdánu je na ústupu, pomohly peníze i dobré počasí

  18:27aktualizováno  18:27
Jižní Súdán ještě před několika týdny balancoval na hraně hladomoru. Na konci září však z nejmladšího státu na světě přišly dobré zprávy. Díky zahraniční pomoci se podařilo hrozbu hladomoru zredukovat. Pomohlo také nebývale přívětivé počasí, které hladovějícím Súdáncům zajistilo potravu.

Situace v Jižním Súdánu se začíná zlepšovat. I díky pomoci ze zahraničí. | foto: Profimedia.cz

Zprávy z Jižního Súdánu byly ještě v srpnu loňského roku bezmála katastrofické. Odhadovalo se, že pokud nepřijde pomoc ze zahraničí, na konci září bude hladomorem postiženo na 3,7 milionu lidí. Lidskoprávní organizace volaly po zahraniční pomoci. Podle OSN měla humanitární krizi odvrátit finanční pomoc ve výši 750 milionů eur (asi 21 miliard Kč). Západní mocnosti se zprvu zdráhaly pomoct, což spustilo vlnu internetových kampaní na pomoc Jižnímu Súdánu.

Hladomor

Hladomor podle OSN nastává tehdy, jsou-li splněny nejméně tři z podmínek - pětina obyvatelstva nemá denně k dispozici jídlo, jehož hodnota činí aspoň 2 100 kilokalorií, víc než 30 procent dětí trpí podvýživou, z hladu denně zemřou buď dvě z 10 tisíc lidí nebo čtyři z 10 tisíc dětí, šíří se pandemická choroba, lidé nemají denně k dispozici ani čtyři litry vody, přesouvá se velký počet lidí, trvá civilní konflikt, lidé přicházejí o majetek a možnost výdělku.

Jednou z nich byla i kampaň „Hladomor může být zastaven!“ organizace Welthungerhilfe, která je členem sdružení Alliance2015. Součástí kampaně byl mimo jiné i apel na dárcovské země, aby poskytly 460 milionů eur na humanitární pomoc, jak se zavázaly letos v květnu. Zpráva měla na sociálních sítích hashtag #ByTheEndOfSeptember. Motto kampaně bylo jednoduché: „Neříkejte pak, že jste o ničem nevěděli“.

A Západ volání podle všeho vyslyšel. Nejnovější zpráva Food Security Phase Classification (IPC) totiž uvádí, že v současnosti je akutní podvýživou ohroženo oproti původním scénářům 2,2 milionu Súdánců. Situace se pak podle odhadů má nadále zlepšovat a do konce roku by měl nedostatek potravin hrozit 1,5 milionu obyvatel země.

Velký obrat ve vývoji krize v Jižním Súdánu je však podle zprávy IPC zapříčiněn nejen finanční pomocí ze zahraničí. Ke zmírnění humanitární krize totiž pomohlo také příznivé počasí, které alespoň částečně pomohlo skomírajícímu hospodaření a výrazně posílilo výnosy z rybolovu. S vidinou hladomoru se pak místní dokázali také adaptovat na nedostatek potravin.

Konflikt v Jižním Súdánu

Jižní Súdán sužuje už od jeho vzniku v roce 2011 konflikt mezi politickými rivaly. V bojích proti sobě stojí síly věrné vládě prezidenta Salvy Kiira a vzbouřenecké oddíly vedené sesazeným viceprezidentem Riekem Macharem. Oba politici se vzájemně obviňují z pokusu o převrat. Rozděluje je však také etnická příslušnost: zatímco Kiir patří k etniku Dinků, Machar pochází z etnika Nuerů. Zprvu výhradně politické přestřelky přerostly v otevřenou etnickou válku, která zemi dohnala až na hranu humanitární katastrofy (více o historii a prvotních etnických potyčkách se dočtete zde).

„Lidé si znovu osvojili způsoby, které využívali během desetiletí bojů. Je to především pobyt v buši v naprosté izolaci spojený s maximálním využitím jakýchkoli dostupných zdrojů, zejména pak sběr divokých plodin,“ říká programový koordinátor Člověka v tísni v Jižním Súdánu Pavel Muroň.

Vedoucí mise Světového potravinového programu (WFP) pro Jižní Súdán Joyce Luma však varuje před předčasnými oslavami. „Situace je velmi křehká, až do příštího roku je hladomor stále hrozbou, a to zejména v případě pokračování bojů. Je proto zásadní udržet humanitární pomoc,“ myslí si Luma.

Epidemie cholery je na ústupu

Humanitární pracovníci zaznamenali v Jižním Súdánu i další velký úspěch. Podařilo se jim totiž zkrotit šířící se epidemii cholery. Epidemický výskyt nemoci vyhlásilo jihosúdánské ministerstvo zdravotnictví 15. května, kdy nemoc propukla v hlavním městě Jubě a posléze se rozšířila do většiny jižních a východních regionů země. Podle poslední zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo do 2. září nakaženo víc než šest tisíc lidí, z čehož přes 130 nemoci podlehlo. Všechny studny čerpající vodu z Nilu musely být zavřeny.

Humanitární pracovníci se s nákazou snažili bojovat prostřednictví prevence. Organizace Člověk v tísni společně s UNICEF pak za pomocí vůdců místních komunit vytipovaly místa, kde se nakazilo nejvíce lidí. „Poté jsme vycvičili dobrovolníky, kteří restauracím poskytovali nejen čisticí tablety a osvětové materiály, ale zároveň vedení podniků vysvětlovali, jak dbát o čistotu vody nebo jak správně připravovat jídlo,“ uvedla koordinátorka humanitární pomoci Člověka v tísni Aneta Brzosteková.

Fotogalerie

Jen v metropoli Jubě bylo cholerou ještě před pár měsíci nakažených přes dva tisíce lidí. Nyní je situace mnohem lepší. „Počty nakažených klesají, za minulý týden nebyl zaznamenán žádný nový případ. Pokud to vydrží ještě dva týdny, budeme moci prohlásit epidemii za skončenou,“ říká Brzosteková.

Cholera je průjmové bakteriální onemocnění, jehož nejčastější příčinou je pití znečištěné vody či konzumace nevhodně upravených potravin. Pokud není pacient včas léčen, může dojít v rozmezí několika hodin důsledkem průjmů k dehydrataci a v kritických případech i k následnému úmrtí. Účinnou prevencí je mytí rukou, dezinfekce vody a dodržování základních hygienických návyků.

Podívejte se na dokument Lékařů bez hranic z Jižního Súdánu (23. ledna):







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.