Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ÚSTR má novou vědeckou radu, všichni navržení šéfem ústavu uspěli

  19:33aktualizováno  19:33
Hlavní rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) schválila všech jedenáct kandidátů do nové vědecké rady, které jako do svého poradního orgánu navrhl nový šéf ústavu Zdeněk Hazdra. Má tak šest českých a pět zahraničních odborníků.

Mezi členy rady jsou historici, politologové i další zástupci společensko-vědních disciplín, pět žen a šest mužů. Sedmičlenná rada schválila po téměř dvouhodinovém jednání všechny kandidáty jednomyslně. Poprvé se vědecká rada sejde zřejmě 16. září.

"Hlavním kritériem byla odbornost, profesní uznání v akademických kruzích. Tito lidé mohou být přínosní pro činnost Ústavu pro studium totalitních režimů," řekl po zasedání Hazdra. Do budoucna předpokládá, že se rada rozšíří.

Jak funguje vědecká rada?

Vědecká rada instituce, která má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, je poradní platformou pro výzkum. Nemá žádné přímé pravomoci. Její členové se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je na rozdíl od člena hlavní rady neplacená. Přesný počet členů rady zákon nenařizuje, rada by se měla scházet až třikrát ročně.

Osazenstvo předminulé vědecké rady loni na jaře odešlo na protest proti odvolání tehdejšího ředitele Daniela Hermana a nástupu nové ředitelky Pavly Foglové. Tyto kroky kritizovali i někteří politici. Minulá vědecká rada skončila letos na jaře s koncem funkčního období Foglové.

Ve vědecké radě usedne historička umění Milena Bartlová, historik a profesor českých dějin Zdeněk Beneš či německý historik Detlef Brandes, uznávaný specialista na dějiny střední a východní Evropy a česko-německé vztahy ve 20. století. Dále zde bude americká historička a spisovatelka českého původu Paulina Brenová, která se zaměřuje na moderní dějiny střední a východní Evropy a dánský historik a bohemista Peter Bugge.

K dalším členům patří i americká historička a germanistka Cathleen Giustinová, mediální historik Jakub Končelík, americký historik a politolog Mark Kramer, politoložka Blanka Mouralová, kulturoložka a literární vědkyně Libora Oates-Indruchová, historik a politolog Michal Pehr.

Například Kramer, přední odborník na mezinárodní vztahy, studenou válku a bývalé evropské komunistické režimy, byl ve vědecké radě už od počátků existence ústavu. "O to více mě těší, že dal ústavu ještě jednu šanci a má zájem se podílet na jeho činnosti," komentoval Hazdra.

Z předchozí vědecké rady zůstali například Beneš a Pehr. Hazdra podle informací ČTK oslovil také německou historičku Christiane Brennerovou, ta se však omluvila z rodinných důvodů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.