Nádraží
Je úterý šest hodin ráno. Na západním nádraží poblíž ústecké Spolchemie panuje nebývalý ruch. Jindy tu potkáte jen dělníky směřující do práce. Dnes ne. Západní nádraží se stalo nádražím "hlavním". Většina vlaků, které odtud vyjížděla, mířila na nádraží na druhém břehu řeky - na Střekov.
"V noci jezdily vlaky jednou za hodinu. Nyní by to mělo být každých třicet minut," říká Jiří Kolář, ředitel Obchodně provozního ředitelství Českých drah v Ústí nad Labem.
Rozruch na nádraží ale mírně mate i jeho. Většina spojů, které pendlují přes řeku a zpět, má totiž zpoždění. Většina lidí to ještě bere s humorem. Část z nich míří na Střekov za prací, nikdo z nich ale až tak nepospíchá.
"Tak už to pískni. Do práce se musí vesele," volá na průvodčí skupinka mužů vyhlížející z okénka kupé.
Ani západní nádraží ale není zcela před povodní ochráněno. Od Bíliny naopak spojovací chodbou začíná proudit voda až k silnici před správní budovou Spolchemie.
"Bohužel nedokážeme odhadnout, zda nebudeme muset zavřít i toto nádraží. Přístupy na hlavní nádraží jsou každopádně už pod vodou a spoje jím jen projíždí," říká Kolář kolem poledne. "Jestli voda ještě stoupne, tak je ale možné, že skončíme s dopravou i zde."
Tržnice
Ve vycházejícím slunci vypadá silnice vedoucí pod kostelem se šikmou věží idylicky. Oblouky železničního náspu se zrcadlí ve vodě. Te je zde oproti pondělnímu večeru víc než o jeden metr. Ještě je vidět vodoměr na jednom z oblouků. V úterý v osm hodin ráno ukazuje téměř deset a půl metru vysokou hladinu Labe.
Zblízka ale břeh vypadá jinak. Voda zaplavila už sklepy a přízemí nové tržnice. Zároveň tak vyplavila nečistoty ze stánků zdejších trhovců. Při břehu se tak lehce pohupují tácky od pečených buřtů a vietnamských specialit.
Na parkoviště u kostela míří desítky lidí. Většina z nich se jde podívat právě na vodoměr. Žádný jiný totiž ve městě není, nemají proto už žádnou jinou možnost zkontrolovat, jak voda stoupá.
"Byl jsem tu večer. Na čísla už ale nebylo vidět. Stav vody neznali ani hasiči, kteří stáli na břehu. Proto jsem jdu znovu. Bydlím v centru, naštěstí ale až v Pařížské ulici. Tam snad voda nedojde," říká jeden z přihlížejících.
Ulice v okolí hlavního nádrží jsou už uzavřené a projedou jimi jen čluny.
Matiční
Známá Matiční ulice působí kolem jedenácté dopoledne neobvykle klidně. Žádný křik hrajících si romských dětí, žádný hluk od projíždějících nákladních aut. Doprava v tomto úseku, který je součástí důležité spojovací silnice z Ústí nad Labem do Děčína, je už hezkou řádku hodin zastavena.
Lidé, obyvatelé "světoznámé" ulice, odešli už v noci z pondělí na úterý. Labe je poměrně blízko a začíná stoupat i zde.
Průchod pod železnicí, kterým se dostávali lidé na zdejší nádraží ve čtvrti Krásné Březno, je už plný vody. A to i přesto, že řeka je odtud vzdálena přes sto metrů.
Voda prosákla kanály, stejně jako na mnoha dalších místech.
Ulicí korzují hlídky městské policie. Postupně procházejí domy, zda v lokalitě nikdo nezůstal. "Tamhle je v domě ještě mladý Demeter. Nechce ale pryč. Nevíme, co s ním. Má papíry na hlavu," říká jeden ze strážníků svému nadřízenému. Ten jen pokrčí rameny.
Přestože je oblast už téměř vyklizena a neměl by se sem nikdo dostat, není problém ve zdejších ulicích zahlédnout chodce s fotoaparáty a kamerami.
O lidech z Matiční se mluví i v dalším průběhu dne. Většinu obyvatel, kteří žijí v domech pro nepřizpusobivé, totiž úřady přestěhovaly dočasně na vysokoškolské koleje na Klíši.
Střekov
Cesta vlakem přes železniční most je krátká. Trvá několik minut. I to stačí, aby celý vlak oněměl. Tak, kde se ještě dalo v pondělí projít, je víc než metr a půl vody. Ze železničního náspu je vidět, kam až voda zasahuje. Policejní pásky pak označují, kam asi voda dojde.
Střekovské nádraží je už zcela zaplavené. Podobné je to i v přilehlých ulicích.
Z Třebízkého ulice odvážejí záchranáři muže ve středním věku. Podle sousedů celou noc hlídal u svého bytu a prochladl. Navíc spadl do vody.
Na Mariánském mostě se kolem půl druhé odpoledne ještě procházejí lidé. Most je zavřen jen ze strany od Mariánské skály. Ze střekovské ale není problém se sem dostat.
"Bydlím nedaleko na Kamenném vrchu. Okny z domu se dívám přímo na Labe. Je neuvěřitelné, kam až voda vystoupala," říká Pavel Veltruský. I on si přišel na most vyfotografovat, jak voda postupně zaplavuje další a další území.
Vodou u domů pod Mariánským mostem se brodí postarší muž. Na suchém břehu sundavá boty a ždíme si ponožky. "Bydlím tady za rohem. Přišel jsem si jenom pro spací pytel a jdu do evakuačního střediska," vysvětluje, co dělá v ulici, kde už by nikdo neměl být. Jméno prozradit nechce.
Stejně jako v centru Ústí omezila voda i dopravu na střekovské straně. Dopravní podnik sem ještě stačil převést některé autobusy. "Zůstali tady také všichni řidiči, kteří bydlí na této straně. Měli jsme dané linky, kam se dostaneme. Postupem času je ale redukujeme. Teď už se nedostaneme například do Brné," konstatuje Jaroslav Kroutil, který autobusovou dopravu na Střekově řídí.
Vzápětí musí řešit spor s jedním cestujících. Ten sprostě řidičům nadává, že ještě nejel autobus do Svádova. Čeká na něj prý už třicet minut. Jaroslav Kroutil se ho snaží uklidnit, muž ale pokračuje v urážkách. Odejde až za několik minut.
Dispečer Kroutil pak jen pokrčí rameny. "Já sám bydlím v Brné a také nevím, jestli se tam vůbec dnes dostanu. Kolega, který tu sloužil včera, spal v autobuse. Možná to potká i mne."
