Inspekce testovala všechny děti z pátých a devátých tříd. Nejhůře v nich dopadly zmíněné severočeské regiony. Například v matematice byli deváťáci z Ústecka o bezmála sedm procent horší než žáci z Prahy. V testu z angličtiny byly rozdíly ještě o něco větší.
Celostátní prověrka základních škol potvrdila varování z roku 2011. Už tehdy výsledky státních maturit poukázaly na Ústí, Karlovy Vary a Liberec - regiony, které skončily na konci žebříčku.
Potom, co se tento negativní trend na severu Čech začíná potvrzovat, začala školní inspekce tlačit na ministerstvo školství. "Je třeba snížit výskyt problémových škol zejména v Libereckém, Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, a to poskytnutím cílené podpory," uvádějí inspektoři ve své aktuální výroční zprávě.
Moravskoslezský kraj zařadili mezi rizikové regiony, přestože neskončil v trojici nejhorších a jeho výsledky byly až na francouzštinu celkově průměrné. Inspektory však zneklidňuje sociální situace v regionu.
Právě velkým množstvím sociálně vyloučených lokalit inspektoři neúspěchy vysvětlují. Jenže takové vysvětlení by bylo velmi zjednodušené a zkreslené. Ostatně i mluvčí inspekce Libor Vacek připouští, že skutečných příčin bude více. "Roli může hrát třeba také kvalita řízení školství z pozice krajských úřadů, počet středních škol v regionech, kvalifikovanost pedagogů. Ale to všechno jsou jen hypotézy, které chceme v budoucnu prověřit," říká Vacek.
Málo kvalifikovaných učitelů
Základní i střední školy v Ústeckém a Karlovarském kraji negativně ovlivňuje několik věcí. Oba regiony mají v Česku nejnižší podíl kvalifikovaných kantorů. Úspěšný Zlín jich má společně s jižními Čechami nejvíc. V Ústeckém kraji také kantoři nejsou příliš aktivní a vůbec nejméně v Česku (25 procent škol) se zapojují do projektů na podporu cizích jazyků. Na Ostravsku to byla více než polovina středních škol.
A zadruhé - kantoři tu opět nejméně v Česku využívají "volné" hodiny k tomu, aby se studenty probrali potřebné učivo. Ústecké výsledky ovlivnil patrně i fakt, že skoro čtvrtina žáků základních škol trpí poruchami učení.
"Se základními školami budeme něco dělat. Letos jsme na zkoušku zavedli přijímací testy pro žáky z devátých tříd, kteří jdou na střední školy. A podle našich informací začínají být učitelé aktivnější, aby děti byly úspěšnější," popisuje řešení mluvčí Ústeckého kraje Zdeněk Rytíř.
V Libereckém kraji mají problém s malotřídkami
Problém Libereckého kraje je odlišný. Například jejich středoškolští kantoři se nejvíc v Česku vzdělávají. "Ale máme mnoho malých základních škol s nízkým počtem žáků. Jedna má v šesté třídě šest dětí a v osmé devět. V takové situaci nemá ředitel peníze na zaplacení aprobovaných učitelů, takže jeden kantor učí i čtyři pět předmětů," vysvětlovala Jiřina Princová, vedoucí odboru školství krajského úřadu. I při velké snaze pedagogů jde kvalita dolů.
Dalším problémem regionu je množství víceletých gymnázií. Ta už nejsou útočištěm výjimečně nadaných dětí, ale chodí sem třeba i "trojkaři". O reformu středních škol se politici kraje pokoušejí již déle než osm let. Zatím provedli jen kosmetické úpravy. Razantnější kroky chce letos naplánovat nová vláda hejtmana Martina Půty.
Je pravděpodobné, že bez zavření některých tříd to nepůjde. Změny se mohou dotknout malých základních škol - zůstane jen první stupeň a děti z druhého budou dojíždět do větší obce. Tuto změnu by muselo zajistit ministerstvo školství.
Ministr Petr Fiala o reformě základních škol hovoří, avšak neříká, jak konkrétně bude vypadat. Problémové kraje tak mohou postupovat drobnějšími kroky."Moravskoslezský kraj nabízí učitelům vzdělávací kurzy," navrhuje Petra Špornová, mluvčí regionu, který i přes sociální potíže dopadl průměrně.
