Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústecký most zachránil voják wehrmachtu, potvrdili až nyní historici

  13:02aktualizováno  13:02
Josef Patz nebyl učebnicový hrdina. A už vůbec ne z pohledu antifašistů. Nacistům v začátcích války aktivně pomáhal. "Úředníček" ale měl rád Ústí a po kapitulaci nechtěl zbytečnou demolici dnešního Benešova mostu. O tom, že právě on odstranil výbušniny německé armády těsně před explozí, se nesmělo psát.

Úředník z Ústí Patz na dvou dobových snímcích. | foto: Koláž - iDNES.cz

Dotyčný voják zemřel před osmi lety v Německu, aniž se dočkal ocenění svého záslužného činu.

"Nechci se prohlašovat za hrdinu, chci jen ukázat, že také malý dělník může a musí zachraňovat vymoženosti své společnosti, když to nejde jinak, i s nasazením vlastního života." Tak začíná dopis, který v roce 1960 dorazil do redakce tehdejšího deníku Průboj od Josefa Patze z NDR.

Pisatel na několika stránkách líčí své činy, které vedly k tomu, že jednotky SS 8. května 1945 nevyhodily ústecký most přes Labe do vzduchu, jak měly v plánu.

Dopis skončil založený. Až ho před nedávnem objevili historici ústeckého muzea. Po složitém pátrání se pak ještě podařilo dohledat v Německu žijící potomky pisatele a s jejich pomocí zrekonstruovat dosud neznámé líčení konce druhé světové války na Ústecku.

Benešův most v Ústí nad Labem měl být v květnu 1945 vyhozen do povětří.

V NSDAP a ve Freikorps

Josef Patz se narodil roku 1909 v Ústí nad Labem a rozhodně nebyl učebnicovým hrdinou. Především ne z českého pohledu.

V říjnu 1938 "osvobozoval" Sudety jako příslušník Freikorps, tedy ozbrojených jednotek sestavených v nacistickém Německu z dobrovolníků z řad sudetských Němců. Pak dokonce vstoupil do Hitlerovy strany NSDAP, i když tak učinil proto, že si chtěl udržet místo poštovního úředníka, které získal za své "sudetské" zásluhy.

Rozhodně nebyl horlivým nacistou, spíš se snažil jako spousta obyčejných lidí zajistit si pohodlné živobytí. Ovšem připojení českého pohraničí k Německu nezakrytě vítal.

"To není tvoje věc"

Své teplé úřední místečko mu sebrala válka už na začátku roku 1940, kdy musel narukovat k wehrmachtu. S výmluvou na oční vadu nemusel na frontu, a konec války ho tak zastihl v kasárnách v rodném Ústí nad Labem. Ještě 7. května 1945 se se svou jednotkou horlivě připravoval k zuřivé obraně města před blížící se sovětskou armádou.

Součástí obrany bylo i podminování Benešova mostu, na který Josef Patz koukal ze svého bytu na Střekově a každý den tudy chodil do kasáren.

"Byl teplý májový večer, když jsem s rukou na zábradlí přemýšlel, že jdu přes most možná dnes už naposled. Tu noc jsem pak slyšel v rádiu o podpisu kapitulace," vzpomínal na atmosféru posledních hodin války.

Německá armáda z Ústí utíkala do amerického zajetí, on se rozhodl zůstat a zvrátit zbytečnou devastaci svého města. Znal strážné z mostu, přesvědčil je, že je konec války, ať jdou domů a jal se likvidovat opalovací systém a 150 kilogramů trhaviny umístěné pod mostem.

"To není tvoje věc, celou válku se ti nic nestalo a teď riskuješ kvůli mostu," chtěla ho od nebezpečné mise odradit manželka. On ale s kladivem a kleštěmi vyrazil k mostu.

Ještě s pomocí dalších známých přeštípl dráty k výbušninám a kostky výbušniny z odpalovacích komor začal házet do Labe. Kdyby na sobě stále ještě neměl německou uniformu, nejspíš by za to zaplatil životem. Náhle se před ním zjevil esesman s namířenou pistolí.

"Rusové tu mohou být už dnes večer a naši stateční kamarádi od SS bojují v Praze hrdinný boj do posledního muže. Vy střílíte kamarády do zad. Vy prase!" Tak si zapamatoval zuřivé nadávání esesáka.

Duchapřítomně se vymluvil, že jen vykonává rozkaz velitele mostu. Esesman mu nařídil poslouchat jen rozkazy SS, která prý dnes vyhodí most do povětří.

K tomu už ale SS nedostala příležitost, most začaly strážit ozbrojené hlídky ústeckých Čechů, kteří zajistili Patzovi ochranu, aby mohl dokončit očištění mostu. I pak nad ním drželi ochrannou ruku.

Nemusel jako německý voják do zajetí ani do odsunu. Ale po tom, co rozvášněný dav 31. července 1945 při pogromu na ústecké Němce na Benešově mostě, který pár týdnů předtím zachránil, stloukli do krve i jeho, rozhodl se pro dobrovolné vystěhování do Německa.

Patzův dopis v roce 1960 prošetřila redakce Průboje, vyslechla i pamětníky a konstatovala, že jeho verze je věrohodná.

"Dle směrnic k oslavám 15. výročí osvobození, aby cizozemská svědectví nebyla otiskována, je doposud uložen a nepoužit," komentuje další osud dopisu dobový úřední záznam.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.