Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústecký masakr před 65 lety: Němce srazili tyčemi a pak ho utloukli

  17:30aktualizováno  17:30
K vyvolání davové hysterie ten den snad nemohly panovat příhodnější podmínky. Bylo úmorné vedro, modrou oblohu zakrýval černý kouř z hořícího skladu munice. Náladu, poznamenanou děsy sotva skončené války, ještě jitřily neutuchající výbuchy a řev trýzněných lidí. 31. července 1945 se v Ústí nad Labem odehrál jeden z nejznámějších masakrů německého obyvatelstva v poválečné historii.

Fotografie zachycuje srocení davu u ústeckého Benešova mostu před masakrem na konci července 1945. | foto: Repro: MF DNES

"Slyšel jsem první menší výbuch, záhy další silnější a viděl jsem na obloze sloup kouře ve tvaru hřibu. Běžel jsem se podívat, co to bouchlo, myslel jsem, že chemička. Zjistil jsem, že je to cukrovar, kde se skladovaly zbraně a munice. Sám jsem tam jako člen strážního oddílu nalezené výbušniny odvážel. Jak to hořelo a bouchalo, granáty odsud vyletovaly do okruhu několika kilometrů a pak explodovaly. Bylo to hotové peklo," vzpomíná po pětašedesáti letech na osudovou událost ústecký rodák František Spěváček.

Bylo mu tehdy šestnáct let. V době výbuchu byl přímo ve čtvrti Krásné Březno, kde hořící cukrovar stál. Ve čtvrti snad nezůstalo jediné okno celé. Exploze zabila 26 lidí a na dvě stovky zranila.

Příčiny událostí

Možné příčiny výbuchu skladu munice

- nedbalost při nakládání s výbušninami
- útok Werwolfu
- provokace československého ministerstva vnitra na podporu požadavku odsunu Němců

Možné příčiny pouličního násilí v centru Ústí 31. 7. 1945

- spontánní výbuch nenávisti po šestileté nacistické okupaci
- řízená provokace ministerstvem vnitra

Žádnou z verzí se dosud nepodařilo jednoznačně doložit. V roce 2005 odhalilo město pamětní desku obětem masakru v roce 1945.

V tu chvíli ale František Spěváček ještě nevěděl o peklu, které exploze záhy rozpoutala v asi tři kilometry vzdáleném centru Ústí.

"Slyšel jsem výbuch a jel jsem se rychle na kole podívat, co se stalo. Předjel mě nějaký Němec. Jenže najednou přišlo pět chlapů s tyčemi, srazili ho na chodník a utloukli. Vůbec jsem nechápal, co se děje," vzpomíná na prvotní šok jiný Ústečan Josef H.

Šok z výbuchu rozpoutal ve městě doslova šílenství. Šířila se zpráva, že je to dílo obávané nacistické záškodnické organizace Werwolf. Oleje do ohně přilil i fanatický nacista, který na Benešově mostě provolával slávu Německu, a rozlícený dav ho shodil do Labe.

Z mostu bylo na hořící cukrovar nejlépe vidět. Začali se tam srocovat obyvatelé města. Mezi prvními doběhl na most tehdy dvanáctiletý Alois Stehlík.

"Zjistil jsem, co že to vybuchlo, a chtěl jsem rychle domů za mámou, protože jsme bydleli nedaleko cukrovaru. Ale stráže mě zastavily kousek od mostu. Tak jsem se tam vrátil, že půjdu druhou stranou Labe. V tom to ale začalo, postupně. Kdo měl bílou pásku - tedy Němci - tak ho vykazovali z chodníku. Ale někdo česky nerozuměl, tak mu dali přes držku. No a když upadl, tak do něj kopali," vzpomněl včera na první projevy začínajícího pogromu pamětník.

Pošťuchování se proměnilo ve vraždění

Násilí gradovalo. Podíleli se na něm nechvalně proslulé Revoluční gardy, civilisté i někteří vojáci československého a sovětského vojska. Prvotní pošťuchování a ponižování se proměnilo ve vraždění.

"Byli jsme tlačeni k mostu bitím holemi a latěmi z plotu. Tam jsem viděl, jak házeli muže a ženy do řeky. Neexistovala jiná cesta. Duchapřítomně jsem přelezl zábradlí a šplhal k místu, kde bylo Labe hlubší, a skočil. Rozedřený a krvácející jsem doplaval ke břehu," popisuje v posledním vydání německého časopisu Aussiger Bote (vydávají jej sudetští Němci, kteří zde kdysi žili) děsivý zážitek jedna z obětí Walter Zimmanyi.

Exploze skladiště munice v Krásném Březně v červenci 1945 odstartovala jeden z největších poválečných masakrů Němců.

Exploze skladiště munice v Krásném Březně odstartovala jeden z největších poválečných masakrů Němců.

Ruiny cukrovaru v Krásném Březně po explozi munice v červenci 1945.

Ruiny cukrovaru v Krásném Březně po explozi munice v červenci 1945.

Bylo mu tehdy sedmnáct let. Nepomohl mu ani průkaz antifašisty. Útočníci mu ho sebrali se slovy "Němec jako Němec".

Rozzuřený dav vhodil do Labe i matku s dvouletým dítětem. Zázrakem zachránila sebe i dítě, když se zachytila blízko kotvící holandské lodi. Posádka je ukryla v podpalubí.

"Jedné Němce vytrhli na mostě kočárek a on se rozjel dolů. Ta ženská křičela, tak snad neřve ani zvíře. Chytil jsem kočárek, přiběhl k té ženě a doprovázel ji přes most. Nechali nás projít, jen na mě křičeli, ať ji nespouštím z očí," vzpomněl na další scénu s dítětem Ústečan Josef H. Češti, kteří se podobně snažili napadeným pomoci, se také stávali terčem násilí.

Nejen na mostě se odehrávaly děsivé scény. Také na dalších místech v centru města umírali lidé. Poté, co Walter Zimmanyi vyplaval z řeky, se oklikou vracel domů. Ve městě ho ale násilníci znovu odlapili a tentokrát vhodili do protipožární betonové nádrže na Mírovém náměstí.

"Bylo tam asi 100 až 150 Němců. Dav na nás házel dlažební kostky. Mnoho lidí bylo zasaženo a utopilo se. Ztrácel jsem vědomí. Náhle nastalo ticho. Vojáci, ruští nebo českoslovenští, se zbraněmi v rukou udělali tomu nesmyslnému řádění konec," popisuje Zimmanyi.

Viníci se nenašli

Úděsné divadlo trvalo zhruba hodinu. Poslední průzkum historiků odhaduje, že masakr připravil o život mezi 40 až 100 lidmi.

Nikdy se nepodařilo jasně vyšetřit příčinu výbuchu muničního skladu ani určit viníky následného masakru. Ale událost propagandisticky využila česká i německá strana. Pro českou byl po desetiletí 31. červenec 1945 dnem největšího teroristického činu Werwolfu a doklad o neschůdnosti dalšího soužití Čechů a Němců.

V sudetoněmeckých kruzích je událost zase cynicky zveličována jako "sudetské Lidice" s 2 700 mrtvými. Ještě dnes mají na obou stranách tyto pochybné teze vášnivé zastánce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.