Rezolucí se ústavní soud zabýval od 11. listopadu na žádost španělského premiéra Mariana Rajoye. Místopředsedkyně katalánské vlády Neus Muntéová se už dříve nechala slyšet, že Katalánsko bude v procesu vedoucímu k nezávislosti pokračovat navzdory rozhodnutí soudu. Výzvu k ignorování ústavního soudu podle španělských médií obsahuje i samotná rezoluce katalánského parlamentu.
Rezoluci na počátku listopadu předložily katalánským poslancům vládnoucí strany Společně pro Ano (JXS) a levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP). Rezoluce byla schválena 72 hlasy, proti hlasovalo 63 poslanců (více o hlasování zde).
Snahy o odtržení od Španělska posílily vítězstvím separatisticky orientovaných stran v regionálních volbách na sklonku září, ve kterých získaly ve 135členném katalánském parlamentu většinu 72 křesel (více o volbách zde).
Odtržení prosperujícího regionu
Španělská ústava ale vyhlášení nezávislosti některého z regionů zapovídá. Madrid proto loni uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska zablokoval. Region sice přesto vypsal hlasování v jiné formě, ale přišla jen polovina oprávněných voličů a z ní se pro osamostatnění vyjádřily čtyři pětiny lidí (více zde).
Odtržení vlivného Katalánska ležícího na severovýchodě země by Španělsku velmi uškodilo. Generuje totiž až čtvrtinu hrubého domácího produktu země. Volání po nezávislosti sílí mezi 7,5 milionu Katalánců od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského národa. Madrid v roce 2012 také zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní.
