Červenokostelecká vyhláška vstoupila v platnost v roce 1995. Podle starosty Petra Mědílka (KDU-ČSL) si město už tehdy nebylo jisté, zda nepřekračuje své pravomoci.
Přesto se 15 z 20 zastupitelů vyslovilo pro schválení vyhlášky proti komunismu, nacismu a fašismu. Město tak zakázalo například "požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku, užívání symbolů těchto zločineckých hnutí při jejich propagaci a zpochybňování zločinnosti režimů, které tato hnutí představovala."
V roce 2004 zastupitelé o vyhlášce hlasovali znovu, postavili se proti jejímu zrušení. Ministerstvo vnitra proto pozastavilo její platnost a obrátilo se na soud.
"Obec nemůže v žádném případě zasáhnout do pravomocí zákonodárce. Svoboda projevu může být omezena jen zákonem. Česká republika k takovému omezení přistoupila i v souvislosti s meritem dané věci a přípustná omezení cestou zákona provedla. Za těchto okolností soudu nezbylo nic jiného, než danou vyhlášku zrušit," řekl soudce zpravodaj Pavel Holländer.
Dnešní zrušení vyhlášky zanechalo starostu Mědílka chladným. "Nemám, co bych k tomu řekl, v době přijetí vyhlášky jsem na radnici nebyl," řekl.
Podobné vyhlášky zakazující extremistickou, komunistickou či rasistickou propagandu mělo v minulosti více měst. Ústavní soud už dříve zrušil rozhodnutí zastupitelstev v Hořicích, Pardubicích, Jeseníku, Náchodě, Jičíně, Nové Pace a naposledy v Litoměřicích. "Důvody pro zrušení vyhlášek byly v těchto případech v podstatě stejné jako dnes," řekl uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.
Rozhodování o vyhláškách patří mezi častou agendu Ústavního soudu. Řadu z nich - přibližně jednu měsíčně - soudci zruší. Dalších 40 vyhlášek, které jsou podle ministerstva vnitra nesprávné, na rozhodnutí čeká. Ústavní soudce Stanislav Balík nedávno ministerstvu vzkázal, aby obce lépe poučilo o jejich pravomocech. Vnitro kritiku odmítlo, práci s obcemi považuje za dobrou a efektivní.
Rušené vyhlášky se nejčastěji týkají venčení psů, regulace prostituce a požívání alkoholu.
