Stanovisko soudu řeší otázku, za jakých okolností se lze domáhat vrácení majetku zabaveného státem.
"Ústavní soud rozhodl, že takový postup je možný pouze tam, kde to restituční zákony výslovně umožňují a postupem, který tyto zákony stanoví," sdělil iDNES mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.
Podle něj tedy není možné, aby ten, kdo usiluje o navrácení majetku v běžném občanskoprávním řízení žalobou o určení nebo vydání vlastnictví, uspěl.
"Ústavní soud při svém rozhodování vycházel i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku," upřesnil Spáčil. "Dospěl tak k závěru že zmírňování majetkových křivd z minulosti nebylo ústavněprávní ani mezinárodněprávní povinností státu, ale naplňováním mravního dluhu," dodal.
Ústavní soud připomněl, že Česko napravuje majetkové křivdy nejvelkoryseji ze všech zemí bývalého východního bloku. Zdůraznil také, že rozsah zmírňování těchto škod stanovili zákonodárci v restitučních předpisech, které nelze obcházet.
"Majetek, který stát neumožnil nebo neumožní prostřednictvím těchto zákonů restituovat, tedy nelze jiným způsobem vracet a nelze se úspěšně domáhat určení vlastnictví k němu nebo jeho vydání," uzavřel Spáčil.
Verdikt soudu tak zřejmě znemožní řadu určovacích žalob. Mezi nejznámější z nich patří spory Františka Oldřicha Kinského, který se právě pomocí takovýchto žalob domáhá majetku. - více zde
