V rozhodovací činnosti soudu je to poměrně vzácný krok, stále však jde jen o předběžné opatření. O ženině stížnosti bude soud teprve rozhodovat, musí získat více informací o kauze a jejím vývoji, píše se v usnesení Ústavního soudu (ÚS) v soudní databázi.
Policie ženu zadržela v červnu i s jejím manželem, Okresní soud ve Frýdku-Místku ji poslal do vazby. Kvůli vysokému stupni těhotenství začátkem července požádala ředitelku věznice ve Světlé nad Sázavou, aby tam mohla po porodu o dítě pečovat. K žádosti připojila vyjádření odboru sociálních věcí olomouckého magistrátu, podle kterého není brzká separace od matky v zájmu dítěte. Podle úředníků navíc nic nenasvědčuje tomu, že by péči o dítě zanedbávala.
Odškodné 610 tisíc za 2,5 roku odloučení je málo, rozhodl Ústavní soud |
Vedení věznice ve Světlé nad Sázavou ale žádosti nevyhovělo kvůli překročení kapacity oddělení pro matky s malými dětmi. Jako druhý důvod zaznělo doporučení pediatra, který nesouhlasí s umístěním neočkovaného novorozence ve věznici.
Dítě se narodilo 3. srpna. Zůstalo v porodnici a matku odvezli zpět do vazební věznice. O tři dny později podala ústavní stížnost, 8. srpna soud vydal předběžné opatření.
„Veřejný zájem na odvrácení závažné újmy na fyzickém a psychickém stavu stěžovatelky a jejího nezletilého dítěte, stejně jako potřeba zajistit prozatímně ochranu jejich shora uvedených základních práv a svobod, vede Ústavní soud k závěru, že se jedná o případ zvláště naléhavý,“ stojí v usnesení. Soud zdůraznil, že předběžným opatřením nepředjímá celkový výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Zákon o výkonu vazby spolu s vyhláškou ministerstva spravedlnosti umožňují obviněné ženě, které se ve vazbě narodí dítě, aby je měla u sebe a starala se o ně, pokud ho soud nesvěří do péče jiného člověka. O žádosti rozhoduje vedení věznice. ÚS v minulosti v řadě nálezů zdůraznil, že je nutné vždy zohledňovat nejlepší zájem dítěte, a poukazoval také na to, že v raném věku se vytvářejí nejsilnější vazby mezi rodičem a potomkem.
