Dolores Bata Arambasic se náhrady za majetek svého dědečka nedočkala.

Dolores Bata Arambasic se náhrady za majetek svého dědečka nedočkala. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Baťova vnučka žádala miliardy dolarů za zabavený majetek, soud to zamítl

  • 48
Ústavní soud definitivně ukončil snahu dědičky Jana Antonína Bati získat náhradu škody za znárodněný majetek, informovala ČTK. Šlo až o pět miliard dolarů. Baťova vnučka Dolores Bata Arambasic z Brazílie už dříve uvedla, že je připravena obrátit se na mezinárodní soud ve Štrasburku.

"Do toho se nám ale moc nechce. Nechceme způsobit této zemi ostudu. Možná ale jiná možnost nebude," řekla Baťova vnučka přesně před rokem redaktorce MF DNES.

Spor o Jana Antonína Baťu

Jan Antonín Baťa převzal vedení firmy po tragické smrti nevlastního bratra Tomáše.

V roce 1947 byl Jan Antonín odsouzený k 15 letům vězení, protože se prý nepřipojil k protifašistickému odboji. Jak se ale později zjistilo, tajně odboji posílal vysoké finanční částky.

Tehdy mu také znárodnili veškerý majetek. V roce 2007 soud zrušil rozsudek o kolaboraci. Od té doby jeho potomci tvrdí, že mají právo na náhradu zabaveného majetku.

Ještě za svého života vedl Jan Antonín Baťa soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati. 

Ministerstvo financí nikdy nevyplatilo za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu. Benešovy dekrety přitom náhradu předpokládaly. U současných českých úřadů a soudů neuspěli dědicové kvůli tomu, že nedodali vyžádané podklady.

Dědička si však u ústavního soudu stěžovala na to, že některé požadavky jsou zavádějící, nadbytečné a obstrukční. Rozhodování o Janu Antonínu Baťovi a jeho majetku označila za zpolitizované a dožadovala se objektivního a nestranného přezkoumání případu.

Ústavní soud však nenašel v postupu úřadů a soudů žádné pochybení.

Jan Antonín Baťa se očištění svého jména od nálepky kolaboranta s nacisty dočkal až po šedesáti letech. Jeho potomci pak začali bojovat za to, aby jim český stát vyplatil náhradu za majetek, který Baťovi zkonfiskovali komunisté po roce 1948.

Ve sporu jde hlavně o akcie desítek firem. Například akciové společnosti Baťa, Baťových pomocných závodů v Otrokovicích, Zlínské stavební společnosti nebo Fatry Napajedla. Dohromady by náhrada měla dělat asi pět miliard dolarů, tedy skoro sto miliard korun.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video