Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Baťova vnučka žádala miliardy dolarů za zabavený majetek, soud to zamítl

  12:49aktualizováno  12:49
Ústavní soud definitivně ukončil snahu dědičky Jana Antonína Bati získat náhradu škody za znárodněný majetek, informovala ČTK. Šlo až o pět miliard dolarů. Baťova vnučka Dolores Bata Arambasic z Brazílie už dříve uvedla, že je připravena obrátit se na mezinárodní soud ve Štrasburku.

Dolores Bata Arambasic se náhrady za majetek svého dědečka nedočkala. | foto: Jan Karásek, MAFRA

"Do toho se nám ale moc nechce. Nechceme způsobit této zemi ostudu. Možná ale jiná možnost nebude," řekla Baťova vnučka přesně před rokem redaktorce MF DNES.

Spor o Jana Antonína Baťu

Jan Antonín Baťa převzal vedení firmy po tragické smrti nevlastního bratra Tomáše.

V roce 1947 byl Jan Antonín odsouzený k 15 letům vězení, protože se prý nepřipojil k protifašistickému odboji. Jak se ale později zjistilo, tajně odboji posílal vysoké finanční částky.

Tehdy mu také znárodnili veškerý majetek. V roce 2007 soud zrušil rozsudek o kolaboraci. Od té doby jeho potomci tvrdí, že mají právo na náhradu zabaveného majetku.

Ještě za svého života vedl Jan Antonín Baťa soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati. 

Ministerstvo financí nikdy nevyplatilo za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu. Benešovy dekrety přitom náhradu předpokládaly. U současných českých úřadů a soudů neuspěli dědicové kvůli tomu, že nedodali vyžádané podklady.

Dědička si však u ústavního soudu stěžovala na to, že některé požadavky jsou zavádějící, nadbytečné a obstrukční. Rozhodování o Janu Antonínu Baťovi a jeho majetku označila za zpolitizované a dožadovala se objektivního a nestranného přezkoumání případu.

Ústavní soud však nenašel v postupu úřadů a soudů žádné pochybení.

Jan Antonín Baťa se očištění svého jména od nálepky kolaboranta s nacisty dočkal až po šedesáti letech. Jeho potomci pak začali bojovat za to, aby jim český stát vyplatil náhradu za majetek, který Baťovi zkonfiskovali komunisté po roce 1948.

Ve sporu jde hlavně o akcie desítek firem. Například akciové společnosti Baťa, Baťových pomocných závodů v Otrokovicích, Zlínské stavební společnosti nebo Fatry Napajedla. Dohromady by náhrada měla dělat asi pět miliard dolarů, tedy skoro sto miliard korun.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ludmila Havránková poblíž dálnice D11 v Hradci Králové (21.8.2017).
O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Statkářka Ludmila Havránková bude už navždy spojována s dálnicí D11 u Hradce Králové. Odmítá, že to byla ona, kdo na roky zastavil výstavbu, ačkoli pro mnohé...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.