Impulzem k jednání soudu byla stížnost muže ze Vsetínska. Nelíbila se mu pokuta 10 tisíc korun, kterou mu obecné soudy vyměřily za vyhýbání se testům DNA.
Muž tvrdil, že odběr krve či stěr z ústní dutiny je zásahem do osobní integrity a navíc by poskytoval důkaz sám proti sobě. Tvrzení o špatném psychickém stavu, který mu prý znemožňoval vzorky poskytnout, ale nedodal.
Pokuta proto podle ústavních soudců byla uložena správně.
"Stěr sliznice z dutiny ústní představuje zákrok, který se jenom v minimální míře dotýká tělesné integrity člověka, je bezbolestný a nepředstavuje žádné zdravotní riziko," uvedl soud.
. ÚSTAVNÍ SOUD O TESTECH DNA"Není vadou řízení, pokud soud přímo přistoupí ke znaleckému dokazování metodami DNA diagnostiky." |
Ústavní soud zároveň povýšil testy DNA na první důkaz, ke kterému soudci ve sporech o otcovství mohou přistupovat.
Platný zákon přitom předpokládá opačný postup. Teprve pro prokázání soulože v době, kdy žena otěhotněla, musel muž dokazovat, že otcem není.
Zákon o rodině podle ústavních soudců při současném rozvoji vědy zastarává. "Do doby, než zákonodárce zareaguje na popsané změny, je nutno řešit nastalou situaci jeho interpretací," uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.
Testy DNA se v Česku staly diskutovaným tématem zejména kvůli kauze zaměněných novorozenců v třebíčské nemocnici. - vše o záměně dětí v Třebíči čtěte zde