Z hlavních aktérů kromě prezidenta Klause a vicepremiéra Alexandra Vondry dorazili šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ten se závěrečného slova vzdal) a místopředseda Senátu Jiří Šneberger. Právě rozpolcená horní komora parlamentu se na Ústavní soud kvůli smlouvě obrátila. Sněmovna smlouvu pustila prvním čtením.
Jednání začalo rekapitulací postojů jednotlivých stran. "Smlouva přináší zásadní změnu v (...) právním postavení České republiky nikoliv pouze jako členského státu EU, ale jako svrchovaného a suverénního státu vůbec," přiblížil soudce Vojen Güttler Klausovo stanovisko. Prezident v něm zdůraznil i význam rozhodnutí soudu pro budoucnost Česka.
ON-LINE REPORTÁŽJednání Ústavního soudu sledovali zpravodajové iDNES.cz a MF DNES živě |
V kontrastu s tím podle Güttlera vláda soudí, že "všechna ustanovení Lisabonské smlouvy (...) jakož i Lisabonská smlouva v celém svém rozsahu jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky".
Václav Klaus: Základní principy ústavy jsou nedotknutelné
"Lisabonská smlouva není v souladu s ústavním pořádkem České republiky, je v rozporu i se základními ústavními principy, které jsou nedotknutelné a neměnitelné," řekl k tomu prezident. Varoval, že rozhodování o smlouvě "nesmí být výsledkem zahraničních tlaků nebo momentálních krátkodobých zájmů našich politiků". - celý projev prezidenta čtěte zde
KLAUS O SMLOUVĚ"Obzvláště alarmující je to, že toto zásadní omezení svrchovanosti České republiky a dalších členských států Evropské unie není v textu Lisabonské smlouvy jasně a otevřeně zformulováno a že není výslovně označeno jako záměr a cíl uspořádání, které má tato smlouva přinést." |
Alexandr Vondra: Pravidla EU dávají řád a pořádek
Poté se k mikrofonu postavil vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. "Vláda je jasně názoru, že Lisabonská smlouva nemění základní ústavní atributy České republiky. Nečiní z EU federální stát. Unie nebude moci rozhodovat samostatně a autoritativně, aniž by k tomu potřebovala souhlas členských států," oponoval prezidentovi.
"Začleňování Česka do EU bylo jedním z hlavních cílů polistopadového vývoje. Vláda vedená premiérem Klausem požádala o členství, v roce 2004 jsme se stali členy. EU je společenstvím pravidel, na kterých se účastníci musí dohodnout. Nemusíme s nimi všichni souhlasit, ale pravidla dávají určitý řád a pořádek," mínil Vondra.
V závěrečném slovu se prezident Klaus pustil do velmi ostré ofenzivy. "Je to deprimující, pokud soud nechce slyšet žádné další skutečnosti. Je velmi smutné, že veřejnost Lisabonskou smlouvu nezná. Že se například nehovoří o tom, že váha hlasu Německa se zdvojnásobí, zatímco váha hlasu Česka nebo třeba Irska bude poloviční," posteskl si.
KomentářJednání Ústavního soudu očima odpůrců a příznivců Lisabonské smlouvy |
V České televizi později prezident dodal, že pokud by měl být jediným v Evropě, kdo bude proti smlouvě, blokovat ji nebude. Dodal, že je rád, že soud jednání aspoň odročil na zítřek. "Pan prezident bude i na tomto středečním jednání," řekl iDNES.cz mluvčí Hradu Radim Ochvat.
dokument |
V zaplněné jednací síni se objevily i další známé tváře, například potomek šlechtického rodu František Oldřich Kinský nebo europoslanec Vladimír Železný. Kinského účast dělá vrásky odpůrcům smlouvy, podle některých z nich totiž může ratifikace smlouvy dopadnout i na Benešovy dekrety a pomoci mu tak k majetku, kterého se domáhá.
Vladimíra Železného zase zajímá, jak soud zohlední jeho vlastní dopis s právní analýzou dokumentu, který soudcům poslal.
Evropa čeká už jen na Česko a Irsko
Po nedávné ratifikaci ve švédském parlamentu a irském ne v referendu zůstává Česko - budoucí předsedající země Unie - posledním státem, v němž se čeká na oficiální verdikt o smlouvě. Pokud jde o Irsko, eurooptimistické státy sedmadvacítky uvažují například o možnosti, že by dostalo "možnost" si referendum zopakovat.
ČTĚTE VÍCE O ROZHODOVÁNÍ ÚSTAVNÍHO SOUDUNárodní strana protestovala protizákonně: příliš blízko soudu Ústavní soud vyřkne ortel nad Lisabonskou smlouvou, vyslechne i Klause |
Jeden z hlavních sporů o Lisabonskou smlouvu spočívá v tom, jestli se Česko nevzdá příliš velkého množství pravomocí ve prospěch Evropské unie, takže by jeho názory nemohly v budoucnu přehlasovat ostatní země Unie. "Česká republika bude smlouvou vázána, i když s ní nebude souhlasit," varoval během jednání senátor Jiří Šneberger.
Politici se totiž dohodli, že jednotlivé země Unie souhlasí s rozšířením rozhodování kvalifikovanou většinou (tedy projde to, pro co "zvedne ruku" alespoň 55 procent zemí Unie zastupujících nejméně 65 % obyvatel EU) o 68 dalších oblastí oproti současnému stavu (to je 150 oblastí).
Podle průzkumů veřejného mínění je těsná většina obyvatel Česka proti ratifikaci smlouvy. Většina lidí také říká, že o smlouvě nemají dostatečné informace. - čtěte Lisabonskou smlouvu odmítá 53 % Čechů, rozumí jí jen každý čtvrtý
NEW YORK TIMES O KLAUSOVI:Obrazoborec s perfektně zastřiženým knírkem Protilisabonský postoj prezidenta Klause se stal tématem i za oceánem, kde pronikl na stránky listu The New York Times. Panují obavy, že Klaus zkomplikuje snahy EU o vyřešení ekonomické krize a rozšíření pravomocí, píše jeho dnešní vydání. Deník Klause označuje za "obrazoborce s perfektně zastřiženým knírem", který nepřestává všude vzbuzovat silné reakce, ať už svými názory na globální oteplování, příčiny světové ekonomické krize či na evropskou integraci. "Jeho role v České republice je převážně ceremoniální, ale zůstává tam vlivnou silou, má po celé Evropě oddané stoupence a rád se vyhřívá v záři reflektorů," píše list. Noviny připomínají názory Klausových stoupenců a odpůrců. Podle jedněch je prý český prezident odvážným a osamělým křižákem, který jako jeden z mála následovníků Margaret Thatcherové bojuje za zachování svobody. Podle druhých cynickým populistou, tvrdohlavým pragmatikem a potížistou. Zdroj: ČTK |
