Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Není má dcera, řekl muž 17 let od porodu. Podle soudu si vzpomněl pozdě

  10:52aktualizováno  10:52
Ústavní soud se zastal matky a dcery z Litoměřicka. Ty podle rozhodnutí soudů musely na testy DNA kvůli určení otcovství dívky. Když jí v roce 2009 bylo sedmnáct, požádal o to její otec. Ústavní soud však nyní verdikt zrušil a případ vrátil k novému rozhodnutí.
Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika TomáškováMF DNES

Dívka se narodila v roce 1992. Za otce byl podle takzvané první domněnky otcovství považován tehdejší manžel matky, se kterým se žena později rozvedla. Muž až po sedmnácti letech v roce 2009 požádal soud o popření otcovství. Tvrdí, že pravým otcem je současný partner matky.

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl, že se jak muž, tak obě ženy musí podrobit testu DNA. To však matka s dcerou odmítly a jejich stížnost nakonec doputovala až k Ústavnímu soudu. Ten verdikt zrušil s tím, že „byla porušena základní práva stěžovatelek na soudní ochranu a na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.“

Lhůty pro určení otcovství

V minulosti měli muži na popření otcovství jen půl roku. Před čtyřmi lety Ústavní soud lhůtu označil za příliš krátkou a zrušil ji. Zákonodárci později schválili novou lhůtu, která vyprší po třech letech od narození dítěte. Nový občanský zákoník dobu ještě prodloužil na šest let. Zároveň je ale lhůta ohraničená šesti měsíci od okamžiku, kdy muž začal o svém otcovství důvodně pochybovat.

(ČTK)

„Platí přitom, že zájem domnělého otce má obecně přednost v případě, kdy se domáhá popření otcovství v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy se dověděl důvodné pochybnosti ohledně svého biologického otcovství; tuto lhůtu by měla ideálně vystihovat zákonná popěrná lhůta,“ uvedl Ústavní soud. (celý text zprávy o verdiktu najdete zde)

Předseda soudu Pavel Rychetský připomněl, že matka už před okresním soudem uvedla, že muž vyslovil pochybnosti ohledně otcovství dítěte již krátce po narození jejich dcery.

„Za těchto okolností měl soud posoudit, zda v době, kdy byla první stěžovatelka těhotná, vedlejšímu účastníkovi skutečně vznikla tato pochybnost, neboť jestliže tomu tak bylo, pak měl již tehdy možnost podat návrh na popření otcovství a jeho nečinnost by naopak bylo možné vykládat v tom smyslu, že svou rodičovskou odpovědnost akceptoval,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

Autor:




Hlavní zprávy

Renault Clio IV 1,5 dCi Intens
Renault Clio IV 1,5 dCi Intens

r.v. 2015, naj. 3 891 km, diesel, 1. majitel
339 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.