Soudce vytkl zákonu, že přehlížel celou jednu součást církevního působení. "Církve mají základní právo na nezávislost při správě svých záležitostí," zdůraznil.
Rozhodnutí přivítali zástupci církví v soudní síni hlasitým potleskem. Zákon pociťovali jako diskriminující.
"Nerespektoval jejich odlišné právní postavení, které je dáno už historicky," uvedla ve stížnosti skupina senátorů, které v sále zastupoval jejich bývalý kolega Jiří Šenkýř.
"Rozhodnutí odpovídá námitkám, které církve proti církevnímu zákonu vznášely již před jeho odhlasováním v loňském roce," řekl ČTK kardinál Miloslav Vlk.
Ministr kultury Pavel Dostál s rozhodnutím soudu nesouhlasí, i když ho respektuje, uvedla ČTK. Podle něj soudci nadřadili kanonické právo českému právnímu řádu. Ministerstvo kultury nevylučuje, že připraví novelu zákona.
Dostál se domnívá, že verdikt soudu může být zatížen konfliktem zájmů. Soudce Antonín Procházka totiž v minulosti zastupoval katolickou církev v restitučních sporech, připomněl ČTK ministr.
Ústavní soud ostře kritizoval ministerstvo za jeho přístup k církevní problematice. Soudce Procházka označil zákon za nepřesný i v dalších bodech. Doporučil úředníkům, aby se v budoucnu řídili výkladem Ústavního soudu.
"Nikdy jsme nechtěli oddělit církve od jejich charitativní činnosti. Jen jsme chtěli, aby to bylo podle právního řádu," bránila se Jana Řepová, ředitelka odboru církví ministerstva kultury.
Právní zástupkyně senátorů Kateřina Šimáčková upozorňovala rovněž na fakt, že státní úředníci mohou zrušit církevní organizaci jen proto, že včas nedodala výroční zprávu. I toto nařízení soud zrušil jako protiústavní.
Sporný zákon začal platit v lednu. Už jeho přijetí bylo obtížné. Poslanecká sněmovna ho napodruhé schválila přes odmítavý postoj prezidenta i Senátu. Norma zavedla řadu novinek. Náboženským společenstvím podle ní například stačí k registraci pouhých 300 podpisů namísto dřívějších deseti tisíc.
